Architektonická soutěž není žádné sci-fi – Veřejná debata o budoucnosti Parukářky a o veřejných zakázkách v architektuře a urbanismu

Publikováno: 11. listopadu 2016

Názory na to, jak v případě Parukářky postupovat, se v mnohém liší. Praha 3 vybrala na vypracování studie obnovy známého architekta Josefa Pleskota, opozice postup kritizovala, občané nebyli zatím k diskuzi nijak přizváni. Vzhledem k tomu, že takto významná lokalita si zaslouží konsenzus různých názorových proudů, rozhodla se TI zorganizovat veřejnou debatu nejen o budoucnosti Parukářky, ale i na obecnější téma využívání architektonických a urbanistických studií při práci s veřejným prostorem. Debatu „Parukářka a její budoucnost“ s podtitulem „Veřejné zakázky v architektuře“ pak přivítal 21. října 2016 žižkovský coworking space Pracovna.

Debata Parukářka

Veřejná debata „Parukářka a její budoucnost: Veřejné zakázky v architektuře a urbanismu“ | zdroj: TI

Vrch sv. Kříže známý spíše pod názvem Parukářka je významným rekreačním místem nejen pro obyvatele Prahy 3, ale celého hlavního města. Kromě toho je i důležitým krajinným prvkem v husté městské zástavbě a jakýmsi kulturním fenoménem. Městská část Praha 3 chystá revitalizaci tohoto parku, ovšem pochyby vzbuzuje minimálně postup Prahy 3 při výběru zpracovatele studie (více zde).

Debaty se zúčastnil Ondřej Rut, opoziční zastupitel, a za TI právníci Martina Mikolášková a Petr Leyer. Zástupci Prahy 3 bohužel účast na diskuzi odmítli. Ondřej Rut na úvod přiblížil svůj pohled na kroky Prahy 3 při výběru ateliéru Josefa Pleskota, nastínil mechanismy, které využívala městská část pro postup v podobných veřejných zakázkách v minulosti, ale připomněl i jistá úskalí architektonických soutěží a důvody, proč někteří zadavatelé mají z podobných postupů obavy. Martina Mikolášková pak shrnula důvody, proč lze z hlediska transparentnosti a principů 3E podrobit zadání zakázky na obnovu Parukářky kritice. Jednalo se zejména o popsání uzavřenosti procesu zadání toto zakázky, až po netransparentní způsob stanovení předpokládané hodnoty zakázky. Na toto reagoval Ondřej Rút novou informací, že je pravděpodobné, že bude veřejná zakázka nakonec plněna částečně subdodavatelsky.

V následné debatě s občany zazněly, jak dotazy, které mířily k budoucí podobě Parukářky (zejména obavy, zda se nebude jednat o jakousi megalomanskou rekonstrukci), tak obecnější otázky na téma veřejné kontroly při nakládání s veřejnými prostředky. Vzpomínány byly též povedené (Ambasáda ČR ve Washingtonu) a nepovedené (Národní knihovna na Letné) architektonické soutěže. Z diskuze vyplynulo, že architektonická nebo urbanistická soutěž není v Česku nic neobvyklého a existuje mnoho zkušeností, i když oproti např. původním členským zemím EU je u nás procento veřejných staveb vzešlých ze soutěží stále o dost nižší. Vše ovšem záleží na vůli a odvaze státu a samospráv se do tohoto někdy ne úplně jistého podniku pustit, protože výsledek většinou pak svými kvalitami i jasným cenovým rámcem vyváží nutné vyšší počáteční úsilí.

Neměla by zapadnout ani informace o tom, že Praha 3 plánuje veřejné představení urbanistické studie na leden 2017.

 

V následné debatě s občany zazněly, jak dotazy, které mířily k budoucí podobě Parukářky (zejména obavy, zda se nebude jednat o jakousi megalomanskou rekonstrukci), tak obecnější otázky na téma veřejné kontroly při nakládání s veřejnými prostředky. Vzpomínány byly též povedené (Ambasáda ČR ve Washingtonu) a nepovedené (Národní knihovna na Letné) architektonické soutěže.