Pět řešení, jak odhalit skutečné majitele a omezit praní špinavých peněz

^{Ilustrační fotografie | zdroj: TI}

V červnu vyšla nejnovější doporučení FATF, včetně doporučení č. 24, které se věnuje přímo vlastnickým strukturám. Mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně ve spolupráci s více než 30 partnerskými organizacemi toto doporučení reviduje.

Důkazy hovoří jasně – anonymní schránkové společnosti umožňují daňové úniky, kriminalitu poškozující divokou přírodu nebo pašování zbraní. Korupčníci a kriminálníci mají už dlouho možnost schovávat se za vlastnické struktury, které ukrývají své skutečné majitele. Veřejnost nemá možnosti takové osoby dohledávat. Globalizace světového obchodu a financí navíc znamená, že úřady ani občanský sektor často ani nevědí, ve které zemi mají hledat důkazy. 

Ačkoliv problematika vlastnických struktur a skutečných majitelů byla dříve spíše na vedlejší koleji, v posledních letech se dostala na vrchol globální protikorupční agendy. I přes výrazný pokrok však stále mnoho důležitých světových finančních center nepřijalo potřebná opatření, která by zamezila anonymnímu vlastnictví firem. 

FATF je jediným mezinárodním orgánem, který má schopnost urychlit nastavování pravidel proti praní špinavých peněz na globální úrovni. Toho lze dosáhnout, pokud budou požadována účinná opatření pro vyšetřování finanční kriminality. A zároveň, pokud budou sankcionovány země, které nová pravidla odmítají implementovat. 

Analýza TI 

I členové FATF mají slabá místa v odhalování skutečných majitelů – to ukázala analýza Transparency International, která poprvé vyšla v roce 2019.  Ta došla k závěru, že by FATF měl přehodnotit požadované standardy a svá doporučení s pokyny, jak daných standardů dosáhnout. FATF by také měl přijmout víceúrovňový přístup v zemích, kde už existují registry skutečných majitelů. 

Po letech odporu jsou členské státy FATF konečně otevřeny návrhům, jak revidovat současný globálního standard v transparentnosti vlastnických struktur. 

Co je třeba napravit?

FATF stanovuje celkem 40 doporučení. Jejich nedodržení může mít pro státy vážné důsledky, například ztížený přístup do globálního finančního systému. 

Doporučení č. 24 po členských státech požaduje, aby odpovědné úřady (orgány činné v trestním řízení, finanční zpravodajské jednotky nebo daňové úřady), měly přístup k adekvátním, přesným a aktuálním informacím o skutečných majitelích společností, které podnikají v dané zemi. 

Nicméně standarty FATF už nestanovují, jakým způsobem má být přístup k informacím o skutečných majitelích zajištěn. Každá členská země si tak sama určuje mechanismus, jak tohoto cíle dosáhne. To vede k celé paletě nástrojů, které mají rozličnou účinnost. To pak nepřímo vede také k nekonzistenci hodnocení takových opatření ze strany FATF.

Kdo drží kormidlo?

Transparency International volá po pěti klíčových úpravách pro zajištění nového globálního standardu transparentnosti skutečných majitelů. TI zveřejnila také svou odpověď na veřejnou konzultaci k Doporučení č. 24.

1. Registr skutečných majitelů musí být povinný

Finanční instituce, například banky, a pověřené nefinanční subjekty jako realitní agenti, účetní nebo právníci, hrají důležitou roli v boji proti praní špinavých peněz. Informace ohledně fyzických osob, které uskutečňují finanční i nefinanční transakce, a zaznamenávají je právě tyto profese, jsou naprosto klíčové pro orgány vyšetřující finanční kriminalitu. 

Nicméně nemohou být jediným zdrojem informací, které mají odpovědné úřady k dispozici. Za prvé, informace jsou dostupné pouze za předpokladu, že daná firma udržuje či má vybudovaný vztah s finanční institucí nebo konkrétním profesionálem. Za druhé, finanční instituce a další povinné osoby jim sdělená data ne vždy kontrolují, samotný proces dotazování tak může být zdlouhavý, náročný a bez jistého výsledku. Analýza mezinárodního sekretariátu Transparency International navíc ukázala, že konkrétně spoléhání se na banky zdržuje vyšetřování finanční kriminality. 

2. Je nutné přesně definovat “skutečné vlastnictví”  

Vágní definice vytváří v zákonech mezery, které mohou být zneužity. Přesně stanovená definice by mohla pomoci odpovědným úřadům. Subjektům s ohlašovací povinností by pak mohla pomoci porozumět, jak lépe uchopit jejich povinnost a zodpovědnost s tím spojenou. 

Definice by měla být uplatnitelná na registrace společností, náležitou péči o zákazníky a jakékoli další požadavky na sektorové zveřejňování informací. 

3. Musíme požadovat nezávislé ověřování dat o skutečném vlastnictví 

Registr skutečných majitelů je jen tak kvalitní, jako data, která obsahuje. Zaručení odpovídajících a aktuálních informací požaduje i Doporučení FATF č. 24. Přesto s tím měly problém všechny členské státy, které TI analyzovala. Doporučení č. 24 totiž neobsahuje nástroje, jak toho dosáhnout. 

Zaznamenávat a rychle aktualizovat nejdůležitější informace o skutečných majitelích a právnických osobách, jako je třeba jméno skutečného majitele, jeho datum narození, adresa, místo pobytu, národnost a informace o akcionářích nebo vedoucích postech, by mělo být pouze prvním krokem. 

4. Je nutné uzavřít mezery, které umožňují anonymitu: akcie na doručitele a pověření akcionáři 

Akcie na doručitele a pověření akcionáři jsou nástroje, které používají korupčníci a další zločinci k přemisťování, schovávání a praní nezákonně nabytého majetku. Akcie na doručitele jsou akcie firmy, které existují jako certifikát. Kdokoli, kdo má akcie na doručitele fyzicky u sebe je považován za jejich vlastníka. Kvůli tomu, že transfer akcií vyžaduje pouze předání certifikátu další osobě, umožňuje anonymní předání kontroly. To představuje vážný problém pro vyšetřování finanční kriminality.

5. Musíme zvýšit transparentnost vlastnictví zahraničních firem  

Zahraniční firmy získávají přístup ke státním zakázkám, nakupují nemovitosti, zakládají bankovní účty nebo se například zapojují do aukcí umění. A to vše bez toho, aby se musely v dané zemi registrovat nebo dokonce uvádět svého skutečného majitele. Pokud budou chtít zahraniční firmy v dané zemi investovat, nakupovat nemovitosti nebo i založit si bankovní účet, měly by po nich státy požadovat důsledné dodržování stejných pravidel pro skutečné majitele, jaká platí pro domácí společnosti.  

Jak to funguje v Česku?

V České republice je Evidence skutečných majitelů otevřená od 1. června letošního roku. Do českého právního řádu ji zavádí tzv. 5. AML směrnice EU, která členské státy zavazuje také otevřít registry veřejnosti. Od 1. června 2021 běží překlenovací období trvající do konce roku 2021, do kdy mají společnosti možnost do evidence zapsat svého skutečného majitele.  

Nově spuštěná Evidence skutečných majitelů má ale celou řadu nedostatků, od absence vyhledávání přes skutečného majitele, tedy fyzickou osobu, až přes nefunkční systém právní vymahatelnosti. V tuto chvíli je protiprávním jednáním neuvedení vůbec žádných dat v registru, nicméně uvedení chybných dat protiprávní není.  

„V praxi to pak může znamenat, že se společnost může beztrestně vyhnout zveřejňování svého skutečného majitele, pokud bude do registru zadávat jakákoliv nesmyslná data. Proto považujeme za zásadní, abychom se mohli řídit mezinárodními standardy a aby se pak nejen českým úřadům mohlo lépe dařit nastavovat procesy pro transparentní majetkové struktury,” komentuje analytik Transparency International ČR Marek Chromý. 

Česká republika není přímo členem FATF, nicméně v pozici pozorovatelské organizace je Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (MONEYVAL), jehož členem ČR je. MONEYVAL ve svém hodnocení situace v ČR v roce 2020 konstatoval, že ze 40 doporučení FATF ČR naplňuje pouze 5, u 24 doporučení má ČR menší nedostatky, u 11 pak vážné nedostatky. Doporučení č. 24 je pak ze strany ČR plněno s menšími nedostatky.