Zajíce v pytli za jedno náhradní plnění, prosím!

Publikováno: 15. prosince 2017

Systém chráněných dílen na první pohled působí jako sympatická snaha státu zapojovat do pracovního procesu lidi s mentálním či tělesným omezením. I v tomto případě však platí, že není všechno zlato, co se třpytí. Společnost První chráněná dílna uzavírá nejasné rezervační smlouvy náhradního plnění, k jejichž objasnění nestačí ani zákon.

První chráněná dílna - Google Maps

První chráněná dílna Raisova 769/9 400 03 Ústí nad Labem | zdroj: Google Maps

Náhradní plnění si lze „rezervovat“

Jak praví zákon, firmy, které zaměstnávají méně než 4 % zdravotně postižených osob a disponují více než 25 zaměstnanci, jsou povinny čerpat náhradní plnění zakoupením produktů nebo služeb od společností, ve kterých podíl osob se zdravotním postižením přesahuje 50 %. A výhody, které z toho plynou? Nižší odvody státu.

Náhradní plnění nemusí být pořízeno okamžitě – lze ho i rezervovat. A učinit takovou rezervaci je téměř tak snadné, jako objednat stůl v oblíbené restauraci. Rezervací se jednoduše zavazujete k tomu, že od chráněné dílny odeberete zboží či služby v předem stanovené hodnotě a dohodnutém časovém rámci.

Po uzavření rezervační smlouvy si mohou obě strany spokojeně oddechnout. Zdařil se jim totiž výhodný obchod. Chráněná dílna má jistotu, že její zboží a či služby budou v dohodnutém časovém úseku odebrány, a může tedy počítat s výrobou nebo distribucí lidských zdrojů. Firmě, která rezervaci provedla, zase odpadá práce s příslušným „papírováním“. Tento princip má fungovat za předpokladu, že je v rezervační smlouvě jasně stanoveno, o jaké služby či zboží má odběratel zájem, nebo je-li předmět podnikání odběratele natolik úzce zaměřený, že lze tuto informaci jednoduše dovodit.

Někdy ale ve smlouvě jasně určený předmět plnění chybí.

Důvodem je skutečnost, že mnoho společností k institutu náhradního plnění přistupuje pouze jako k povinnosti. Reálná potřeba stanovit a jasně specifikovat předmět „obchodu“ není v těchto případech prioritou – a praxe ukazuje, že zavázat se k dodání předem nespecifikovaných služeb či výrobků není pro firmy se statusem chráněných dílen problém.

Potíž je ale v tom, že nejasně formulovaná smlouva mezi odběratelem a firmou se širokým portfoliem výrobků a služeb může být v konečném důsledku pro kupujícího nevýhodná. A je-li jednou ze smluvních stran státní instituce, hrozí, že nejasně formulovaný závazek může v důsledku ohrozit veřejný zájem.

 

Expert na rezervace s nejasným plněním – První chráněná dílna

Názorným příkladem výše popsané praxe jsou smlouvy podepsané společností s obchodním názvem První chráněná dílna (PCHD), která má s uzavíráním smluv s veřejnými institucemi bohaté zkušenosti. Název subjektu budí dojem, že jde o malou chráněnou dílnu, ve skutečnosti se jedná o etablovaný podnikatelský subjekt, jehož roční obrat se pohybuje mezi 500 miliony a 1 miliardou korun. Počtem realizovaných veřejných zakázek patří společnost mezi nejvýznamnější dodavatele především podlimitních zakázek. Z analýz Transparency International (TI), zpracovaných na základě údajů z Všechnyzakázky.cz, vyplývá, že společnost získala v období 2014–2016 celkem 394 zakázek v hodnotě minimálně 999 462 771 Kč.[1]

Z otevřených zdrojů vyplývá, že v roce 2015 společnost zaměstnávala 100–200 zaměstnanců. Aktuální ekonomické zdraví společnosti a další finanční údaje není možné dohledat, jelikož neplní zákonem stanovenou informační povinnost, účetní závěrky z roku 2015 a 2016 v Obchodním rejstříku nejsou.

Co ovšem tato „chráněná dílna“ veřejnosti zpřístupnila, je široká škála její produkce. PCHD poskytuje produkty od nemocničního prádla, specializovaného medicínského vybavení, speciálně upravených automobilů (včetně rolby na úpravu ledové plochy) a zemědělských strojů až po zajištění odvozu kamence. Stejnou pestrostí oplývá také výčet předmětů podnikání.

Průběh rezervační dohody lze doložit na příkladu Rámcové dohody o dodávkách náhradního plnění, kterou dne 23. 12. 2016 uzavřely Fakultní nemocnice Hradec Králové a První chráněná dílna. Uvádí se v ní, že předmětem dohody je „rezervace odběru zboží nebo služeb odběratelem u dodavatele v rámci tzv. náhradního plnění v objemu 2.000.000 Kč bez DPH pro dodávky za celý rok 2017, za cenových podmínek 5% navýšení cen bez DPH u zboží nebo služeb odebraných v rámci náhradního plnění“.

Je tedy zřejmé, že Fakultní nemocnice Hradec Králové v roli odběratele předem souhlasí s tím, že bude PCHD platit až o 5 % navíc, než by platila jiným dodavatelům. Získá tím náhradní plnění, které potřebuje jako zaměstnavatel zajistit (zřejmě z důvodu nenaplněného minimálního počtu zaměstnaných zdravotně hendikepovaných osob).

Přístup nemocnice k obsahu zakázky – dodání zboží nebo služby v objemu 2 milionů korun – se jeví přinejmenším jako zarážející. (Další příklady najdete v našem analytickém výkladu.)

 

Včera, dnes. A zítra…?

V minulosti byl rámec zákona v případě chráněných dílen o něco volnější a První chráněná dílna tuto benevolenci široce využívala. Až do října roku 2016 účinný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZZVZ), umožňoval legální zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením a u podlimitních veřejných zakázek poskytoval mj. automatické 15% zvýhodnění v procesu hodnocení nabídek oproti jiným kandidátům. Tato sleva mnohdy snížila cenu nabídek chráněných dílen natolik, že se při vyhodnocení nabídek dostaly až na první místo.

Samotná realizace zakázky však v četných případech probíhala formou subdodávek, jejichž podíl se dokázal vyšplhat i přes 90 % objemu celého plnění. (Více v právním výkladu k článku.)

Zákonodárce zareagoval na masivní obcházení zákona tím, že 15 % zvýhodnění zrušil a nahradil ho jinými nástroji.

V současnosti je zakázku možné vyhradit pouze v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zadávacího řízení se může účastnit pouze dodavatel zaměstnávající na chráněných pracovních místech alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. V takto vyhrazené veřejné zakázce nedochází k soutěži mezi chráněnými dílnami a běžnými uchazeči, ale už při tvorbě zadávací dokumentace musí zadavatel počítat s tím, že je předmět veřejné zakázky vhodný právě pro dodavatele zaměstnávající alespoň 50 % osob se zdravotním postižením.

 

Díky rezervacím a přefakturaci (od jakékoliv jiné firmy) přes chráněnou dílnu to však v praxi znamená, že PCHD bude do nemocnic a jiných státem zřizovaných institucí dodávat jakési zboží a služby, na nichž se hendikepovaní nijak nepodílí a ani z nich nemají bezprostřední výdělek či zisk.

 

Zlato, které se už ani netřpytí

Svým přístupem k veřejným zakázkám a jejich „subdodáváním“ budí PCHD dlouhodobě podezření, že si z projektu začleňování osob se zdravotním postižením do běžného života udělala nástroj bezskrupulózního byznysu založený na nejasných úkonech, machinacích či potenciálních podvodech. Rezervační smlouvy s nejasným předmětem plnění toto podezření jen prohlubují.  A v momentu, kdy se do rejdů zapojí veřejné instituce, jež by naopak měly jít příkladem v zaměstnávání zdravotně hendikepovaných osob, stejně jako v transparentnosti a hospodárnosti v nakládání s veřejnými penězi, působí tato praxe veřejných zakázek jako špatný vtip.

 

Analýzy ke stažení

Právní rámec podnikání První chráněné dílny

Analytická část – První chráněná dílna

 

Další užitečné odkazy

www.transparency.cz/prvni-chranena-dilna-prace-vseho-druhu/

www.vsechnyzakazky.cz/supplier/list/?tender_type=187&

 

[1] www.vsechnyzakazky.cz/supplier/list/?tender_type=187&

 

Podpořeno grantem NFNZ – Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Jak praví zákon, firmy, které zaměstnávají méně než 4 % zdravotně postižených osob a disponují více než 25 zaměstnanci, jsou povinny čerpat náhradní plnění zakoupením produktů nebo služeb od společností, ve kterých podíl osob se zdravotním postižením přesahuje 50 %. A výhody, které z toho plynou? Nižší odvody státu.

Související projekty

Dobrá i špatná praxe ve veřejné zakázkách

Tématu se věnujeme dlouhodobě, především formou analýz, legislativních doporučení na zlepšení stávajícího stavu, ale i konkrétních kauz. Tentokrát jsme se rozhodli zaměřit právě na investigativní stránku věci, na konkrétní flagrantní případy dobré praxe i chybně …

Vice o projektu