Zadávání veřejných zakázek: jakými postupy a nástroji přispívat ke snižování korupčních rizik

Publikováno: 31. října 2018

Ve čtvrtek 18. října se v prostorách Jihočeské univerzity odehrál druhý ze série seminářů projektu Férové veřejné zakázky v ESI fondech. Seminář je součástí ročního projektu spolufinancovaného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v rámci programu Hercule III, jehož hlavním cílem je zvýšit prevenci proti podvodům a korupci při zadávání veřejných zakázek se zvláštním zaměřením na projekty financované EU.

Férové zakázky v ESI fondech | zdroj: TI

O dosažení tohoto cíle se specificky snažíme také pořádáním veřejných akcí určených pro úředníky na straně zadavatelů, se kterými sdílíme znalosti a dovednosti s využíváním mechanismů a nástrojů zvyšujících transparentnost veřejného zadávání, a to s důrazem na realizaci projektů financovaných z EU fondů.

Půldenního semináře se zúčastnili zástupci jihočeských poboček centrálních úřadů, ale i úřadů místních samospráv. Stejně jako na pražském semináři i zde sdíleli přítomní své názory na nejvíce problematické oblasti, se kterými se setkávají při realizaci veřejných zakázek u projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Nejčastěji zaznívaly výtky směrem k vysoké administrativní zátěži, nejasně definovaným interním odpovědnostem, složitosti procesů a pravidel, jejich nepřehlednosti a roztříštěnosti.

 

Nesrovnalost vs. podvod

Obsah vzdělávacího semináře se věnuje také specifikům stávajícího programového období a porovnání s minulým programovým obdobím, a to s důrazem na oblast řízení rizik. Pozornost je věnována důvodům pro jejich řízení z pohledu veřejného zadavatele a přibližuje pojmy nesrovnalost a podvod včetně jejich přehledu z hlediska statistického porovnání v rámci jednotlivých programových období. Vysvětluje také evaluační strategická doporučení a přináší několik příkladů ilustrujících vhodně zpracovaná korupční rizika na úrovni veřejných institucí.

Další z bloků projektového semináře se zaměřil na podezřelé ukazatele, tzv. red flags. Účastníci v něm byli seznámeni v kontextu českého zadávacího trhu s nejčastějšími rizikovými oblastmi typickými pro jednotlivé zadávací fáze a poskytl přehled doporučených nástrojů, které mohou riziko korupce významně ovlivnit.

 

 

Objem a podíl veřejných zakázek zadávaných v režimu jednacího řízení bez uveřejnění na celkovém objemu veřejných zakázek zadaných ministerstvy v období 2012–2017

 

Doporučení

Celková doporučení TI míří především k posílení institucionální integrity veřejného zadávání a transparentnosti. Specificky jde především o zakotvení a využívání etických kodexů, zavádění protikorupčních strategií, nastavení vhodných pravidel pro řešení střetu zájmů a nastavení metodického vzdělávacího rámce pro zaměstnance veřejných úřadů a důraz na protikorupční „soft skills“.

Za klíčová opatření zvyšující transparentnost veřejného zadávání pak považujeme elektronizaci veřejného zadávání, veřejný přístup k registrům, využívání nástrojů pro odhalování rizik a uveřejňování plánů veřejného zadávání.

 

Nejčastější nedostatky při zadávání veřejných zakázek:
·       nedostatečné či příliš úzké vymezení předmětu veřejné zakázky
·       účelové dělení předmětu veřejné zakázky s cílem vyhnout se aplikaci zákonného režimu;
·       nedostatečně konkurenční prostředí při zadávacím řízení, resp. porušení zákazu diskriminace či zásady rovného zacházení, zejména výskyt zakázek „šitých na míru“, diskriminační nastavení kvalifikačních předpokladů, nevyloučení uchazeče při nesplnění kvalifikačních předpokladů a následné uzavření smlouvy s tímto uchazečem

Za klíčová opatření zvyšující transparentnost veřejného zadávání pak považujeme elektronizaci veřejného zadávání, veřejný přístup k registrům, využívání nástrojů pro odhalování rizik a uveřejňování plánů veřejného zadávání.

Související publikace

Související projekty

Férové veřejné zakázky v ESI fondech

Veřejné zakázky jsou klíčovým aspektem veřejných investic, jsou součástí našeho každodenního života. V rámci Evropské unie představují asi 19 % HDP a připadá na ně přibližně 48 % prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů.

Vice o projektu