Více než polovina globálního exportu pochází ze zemí, které netrestají přeshraniční úplatkářství

Report Exporting Corruption vychází po třech letech v nové edici. Analýza hodnotí 44 zemí, z nichž většina je podepsána pod protikorupční úmluvou OECD (o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích), zároveň jsou tyto země  zodpovědné za 80 % celkového světového exportu. Pouze 11 z těchto 44 států aktivně nebo alespoň průměrně vystupuje proti takovým praktikám.

Skokani a nováčci

Od roku 2015 si výrazně polepšily dva státy: Izrael a Brazílie. Naopak u čtyř zemí sledujeme sestupnou tendenci: v Rakousku, Kanadě, Finsku a Jižní Koree.  

Poprvé do hodnocení tohoto indexu spadá také Čína, jako největší světový exportér, a Indie, Singapur a Hong Kong – tedy státy, které dohromady tvoří více než 2 % světového exportu. Sice nejsou signatáři úmluvy OECD, ale jsou podepsány pod Úmluvou OSN proti korupci.

Česká stagnace

Česká republika zůstává stejně jako v posledním hodnocení z roku 2015 ve skupině nejhůře hodnocených zemí. Doporučení tedy platí víceméně stále stejná.

Jediným úspěchem v celkovém hodnocení je přijetí Zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, který se ukázal jako účinný a který podstatně zjednodušil zpracovávání příchozích žádostí o právní spolupráci.

„Report jasně signalizuje, že se Česká republika ani za tři roky nebyla schopna s přeshraničním úplatkářstvím vypořádat, splnit svoje závazky vůči Úmluvě a zároveň přijmout některá z doporučení, která by měla pozitivní dopad nejen na tuto oblast – jako posílení nezávislosti státních zastupitelství nebo funkční zákon na ochranu whistleblowerů,“ hodnotí závěry nové zprávy analytik TI Milan Eibl.

Doporučení pro Českou republiku

• Zvýšit nezávislost státních zastupitelství.
• Schválit zákon na ochranu whistleblowerů ve veřejném i soukromém sektoru.
• Zlepšit přeshraniční spolupráci a koordinaci, aby se zabránilo promlčování korupce.
• Zajistit, aby se Národní centrála proti organizovanému zločinu dostatečně věnovala také oblasti zahraničního úplatkářství.
• Objasnit novou výjimku (z roku 2017) v zákoně, která umožňuje osvobození společnosti od trestní odpovědnosti v případě, že „vynaložila veškeré úsilí, které na ni bylo možno spravedlivě požadovat“.[1]
• Aktualizovat veřejnou i neveřejnou verzi Komentáře k Zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim tak, aby obsahoval relevantní právnické i praktické informace o posuzování opatření zaměřených na dodržování zákona.
• Urychleně zajistit dostatečné analytické kapacity a zdroje pro vyšetřování přeshraničních případů úplatkářství.
• Upřednostnit odhalování uplácení přes systém pro odhalování praní špinavých peněz a podporovat snahu nefinančních subjektů, které jsou povinny odhalovat a hlásit podezření z praní špinavých peněz související s případy přeshraničního uplácení (v oblasti obchodu s nemovitostmi, hazardu, daňových poradců, právníku a jiných).

[1]Zákon č. 418/2011 Sb., § 8

Obecná doporučení TI

Kromě obecného apelu na lepší vymáhání pravidel doporučuje Transparency International vládám dotčených zemí, aby:

• zlepšily míru odpovědnosti a odstrašování skrze zveřejňování aktuálních dat a podrobností o případech;
• usnadnily přeshraniční vyšetřování díky vzájemné právní pomoci jiným zemím;
• zajistily rovnoměrné a odrazující sankce uplatňováním transparentnosti, odpovědnosti a řádného procesu v případech přeshraničního úplatkářství.

V neposlední řadě by měla pracovní skupina OECD pro přeshraniční úplatkářství lépe veřejně komunikovat celou problematiku a upozorňovat na státy, které dostatečně nevymáhají právo v případech úplatkářství, a návazných trestných činech jako je praní špinavých peněz nebo daňové podvody.

Ke stažení

Exporting Corruption Report 2018