Stanovisko TI ČR k materiálu Ministerstva spravedlnosti ke střetu zájmů

Vydáno 03. 12. 2018

Vláda ČR dnes projednávala materiál z dílny Ministerstva spravedlnosti ČR zabývající se střetem zájmů z pohledu národní legislativy. Tento materiál přímo souvisí s aktuálním vývojem ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, na který jsme upozornili již v červnu tohoto roku.

Andrej Babiš | zdroj: Lukáš Bíba

Předložená analýza Ministerstva spravedlnosti se nevěnuje konkrétně situaci kolem premiéra Andreje Babiše. Jedná se de facto o obecný právní rozbor toho, zda je možné zákon o střetu zájmů, tedy zejména jeho § 4c, aplikovat na struktury, ve kterých nalezneme majetek vložený do svěřenských fondů.

Analýza nijak nevyvrací námi dříve vznesená podezření. Prohlášení premiéra Andreje Babiše, ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové či ministra spravedlnosti Jana Kněžínka na tiskové konferenci po jednání vlády dne 3. prosince 2018 neodpovídají tomu, co je v analýze popsáno.

V samotném závěru analýza výslovně připouští, že prostřednictvím svěřenského fondu může veřejný funkcionář uplatňovat rozhodující vliv v jiném subjektu v rozporu se zákonem o střetu zájmů: „Svěřenský fond nicméně může hrát roli non-subjektu, prostřednictvím nějž je uplatňován rozhodující vliv na obchodní korporaci (ovládanou osobu), která vlastní v obchodní společnosti – potenciálním příjemci dotace nebo investiční pobídky podle zvláštních právních předpisů – podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti; pokud tomu tak bude, je na místě přistoupit i k aplikaci § 4c zákona o střetu zájmů.“

Z obecných závěrů lze tedy ve vztahu ke střetu zájmů Andreje Babiše dovodit následující:

  1. Zákazy podle zákona o střetu zájmů[1] se neuplatní přímo explicitně na svěřenský fond.
  2. Zákazy podle zákona o střetu zájmů se neuplatní ani na právnickou osobu, pokud jsou majetkové podíly z více než 25 % vloženy do svěřenských fondů (tj. na AGROFERT, a.s.).
  3. Z citace výše ale vyplývá, že příjemcem dotace nebo investiční pobídky nesmí být jakákoliv dceřiná společnost společnosti AGROFERT, a.s, pokud v ní má AGROFERT, a.s., více než 25% účast.

To vše za předpokladu, že Andrej Babiš uplatňuje rozhodující vliv ve svěřenském fondu. Tomuto zásadnímu bodu se však analýza, ani v obecné rovině nevěnuje, a pouze bez dalšího konstatuje, že rozhodující vliv by musel být uplatňován prostřednictvím svěřenského správce. Dle názoru Transparency International ČR pak může při určitém nastavení vztahů ve svěřenském fondu rozhodující vliv uplatňovat i obmyšlený či zakladatel, což by však muselo být vždy předmětem zkoumání v každém jednotlivém případě.

Analýza dále jednoznačně poukazuje na to, že u posuzování rozhodujícího vlivu nezáleží na tom, zda je tento vliv reálně uplatňován či nikoli. Postačí reálná možnost ho uplatnit. Uvedené skutečnosti vyvrací mnohá tvrzení Andreje Babiše – že svůj vliv reálně nevykonává, jelikož na to nemá ani čas. To však není dle uvedeného vůbec podstatné.

[1] Být příjemcem dotací/investičních pobídek, účastnit se zadávacích řízení, být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.


Štítky: Střet zájmů

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Bojujte proti korupci s námi.