Srbsko na politické křižovatce: „Korupce zabíjí“ se stalo heslem shromáždění

^{Aleksandar Vučić, prezident Srbska | zdroj: Facebook}

Žádné hnutí nevyvolalo v Srbsku tolik naděje a nadšení jako současné studentské protesty. Unavené Srbsko, zpustošené v posledních desetiletích válkami, bombardováním, autoritářskými režimy a systémovou korupcí, se postavilo výzvě demokratické společnosti a dokázalo, že v srdcích jeho občanů stále žije čestnost a ušlechtilost.

Tento katarzní okamžik v dějinách byl naplněn slzami, úsměvy, empatií a odvahou, když studenti iniciovali protesty po celé zemi, které byly ironicky vyvolány tragickou událostí – zřícením nově zrekonstruované střechy vlakového nádraží v Novém Sadu (druhém největším městě Srbska) v listopadu 2024, při němž zahynulo 16 lidí.

Od té doby lidé ve městech i v nejmenších obcích na 16 minut zastavují dopravu, aby uctili památku obětí. Po tomto tichu následují pokojné, ale hlasité protesty, které jsou poháněny všeobecnou nespokojeností s korupcí. Občané poprvé přímo obviňují korupci z této tragédie a z neutěšeného stavu, v němž se Srbsko nachází. „Korupce zabíjí“ se stalo heslem shromáždění.

Ačkoli je frustrace z autoritářského režimu, zejména z prezidenta Aleksandara Vučiće a neoficiálního vůdce vládnoucí strany (jehož volební legitimita je silně zpochybňována), zjevná, formální požadavek na jeho odstoupení se neobjevil.

▪ Bez rešavanja problema korupcije Srbija ne može u Evropsku uniju, izjavila je Miša Bojović, istraživačica organizacije Transparentnost Srbija, za Radio Slobodna Evropa.

Više na: https://t.co/ZBpUZo6TGs pic.twitter.com/wFK0jb7UrI

— Radio Slobodna Evropa (@RSE_Balkan) December 5, 2024

Místo toho se požadavky studentů zaměřují na zajištění toho, aby všechny instituce plnily své povinnosti – což při čtení mezi řádky naznačuje, že pokud by ovládnuté soudnictví, prokuratura a nezávislé instituce plnily svou práci, velká část politického vedení by pravděpodobně nezůstala bez úhony.

Po protestech Vučić zahájil rok prohlášením o „neúprosném“ boji proti korupci. Jen o několik dní později začalo zatýkání, zřejmě na příkaz prokuratury. Buď měli prokurátoři tyto případy celou dobu v šuplíku a prostě o nich nejednali, nebo začali s vyšetřováním až poté, co se prezident rozhodl pro svůj krok.

Ať tak či onak, většina z těch, na které se zaměřili, byli místní mocenské elity, zatímco po třech měsících stále není potvrzeno obvinění v případu zřícené střechy. Žádní vysoce postavení úředníci nebyli touto kampaní zasaženi.

U novom infografiku predstavljamo rezultate istraživanja javnog mnjenja o korupciji u Srbiji.

Više o stavovima građana o korupciji uskoro u tekstu! ⬇️https://t.co/1o4P3iqNeX pic.twitter.com/bbTwQ1boAd

— prEUgovor (@prEUgovor) April 11, 2025

Po pěti měsících největších protestů v novodobých dějinách Srbska zůstává vláda neoblomná a spoléhá na stejnou taktiku, kterou používala v posledních deseti letech, aby se udržela u moci: podvody, lži, finanční pobídky, nátlak, mediální pomluvy, osobní útoky, přímé hrozby násilím a sliby nových voleb.

Tyto metody se však již nezdají být účinné – místo toho jen podněcují větší nespokojenost a frustraci. Občané jsou odhodláni obnovit ve své zemi pořádek a nyní žádají Evropu o podporu.

Desetiletí demokratického úpadku: Politická situace v Srbsku od roku 2012

Od roku 2012 dochází v Srbsku za vlády Srbské pokrokové strany (SNS) vedené Aleksandarem Vučićem k neustálému snižování demokratických standardů. To, co začalo jako příslib integrace do EU a reforem, se rychle změnilo v systém, který se vyznačuje centralizovanou mocí, oslabenými institucemi a zmenšujícím se politickým prostorem.

Opozice se potýkala s rostoucí marginalizací, přístup do médií byl silně omezen a volby provázely neférové podmínky. Frustrace vyústila v bojkot parlamentu ze strany opozice po volbách v roce 2020, které ovládla vládnoucí strana i přes tvrzení o zaujatosti médií, nátlaku na voliče a zneužívání veřejných zdrojů. Výsledkem byl téměř monopol v parlamentu, který dále oslabil systém brzd a protivah.

Po dalším ustanovením parlamentu občané opakovaně vyšli do ulic v masových protestech, včetně mohutných shromáždění „Srbsko proti násilí“ v roce 2023, které vyvolala národní tragédie: masová střelba v bělehradské základní škole, po níž následovala další na předměstí Bělehradu. Tyto události šokovaly národ a staly se katalyzátorem širší frustrace z rozkladu institucí a státem podporovaných narativů agrese.

Po celé toto období byl parlament často nečinný nebo sloužil jako pouhý schvalovatel a smysluplná debata prakticky chyběla. Nezávislé instituce, jako je veřejný ochránce práv, Protikorupční agentura a Státní kontrolní úřad, byly politicky odsunuty na vedlejší kolej nebo zůstaly podfinancované a bezmocné.

Celkové politické klima se vyznačuje hlubokou polarizací, institucionální stagnací a rostoucím cynismem veřejnosti. Občanská společnost však zůstává aktivní a občané nadále požadují odpovědnost a změnu – to jsou známky toho, že demokratická energie, i když je oslabená, zdaleka nevyhasla.

V uplynulém desetiletí vládnoucí strana, která se prezentuje jako „všeobjímající“ politická síla, systematicky infiltrovala státní instituce, regulační orgány a dokonce i občanskou společnost a podpořila vznik GONGO (vládou organizovaných nevládních organizací), které napodobují občanský aktivismus a zároveň prosazují vládní narativy.

Současně plně ovládla celostátní vysílání, takže v mediálním prostoru země téměř zcela chybí nezávislé hlasy. Kritická žurnalistika byla vytlačena na okraj, zatímco veřejnému mínění a politickému diskurzu dominují státní média.

Současné politické elity dokonce posílily odliv mozků a marginalizovaly zbývající společenskou elitu tím, že znehodnotily diplomy a znalosti a místo nich prosazovaly stranicky loajální jedince.

Srbsko již osmým rokem po sobě zaznamenává další pokles v celosvětovém žebříčku vnímání korupce, který sestavuje organizace Transparency International a který měří vnímání korupce ve veřejném sektoru.

Serbia continued its decline in the most significant global ranking of the perception of corruption in the public sector – CPI. The index for 2024 is 35 (last year 36), and the position on the table is 105 (104). #CPI2024 pic.twitter.com/499q6pdWUQ

— Transparency Serbia (@TransparencySer) February 11, 2025

S pomocí „přátel“

Od roku 2012 se Srbsko strategicky staví do role neutrálního zahraničněpolitického aktéra a pečlivě vyvažuje své vztahy s Ruskem a Čínou na jedné straně a s Evropskou unií a Spojenými státy na straně druhé.

Prezident Aleksandar Vučić sice oficiálně zachovává neutralitu, ale se všemi stranami uzavírá lukrativní dohody a výměnou za finanční a strategické zisky nabízí politické a hospodářské ústupky, včetně regulačních výjimek.

Jedním z takových ambiciózních projektů je srbská nabídka na uspořádání a hostitelství EXPO 2027, mezinárodní akce v hodnotě několika miliard eur, která má představit kulturní, technologické a průmyslové úspěchy z celého světa.

Zakon o EXPO omogućava rasipanje bez presedana. pic.twitter.com/KRAuFY4P3X

— Transparency Serbia (@TransparencySer) March 3, 2025

Aby vláda usnadnila tuto snahu, přijala lex specialis – zvláštní zákon, který má přednost před stávajícími právními předpisy a obchází zákon o veřejných zakázkách. V důsledku toho mohou veřejné zakázky související s touto akcí probíhat bez záruk hospodářské soutěže nebo transparentnosti a nelze je právně napadnout u žádného státního orgánu pověřeného dohledem.

Srbsko udržuje obzvláště úzké vazby s Ruskem, a to jak v politice, tak v domácích narativech. Odmítlo formálně odsoudit ruskou agresi proti Ukrajině a nadále intenzivně spolupracuje v energetickém sektoru.

Vzhledem k tomu, že Rusko drží většinový podíl v srbském ropném průmyslu, dostala se tato společnost počátkem roku 2025 pod sankce USA – uvalené Trumpovou administrativou.

Čína zároveň uzavřela se srbskými orgány výhodné dohody, především v odvětvích spojených se „špinavým průmyslem“, těžbou drahých kovů a výstavbou infrastruktury. Tyto dohody jsou často uzavírány prostřednictvím mezivládních dohod, které podobně obcházejí domácí předpisy o zadávání veřejných zakázek.

Konsorcium čínských společností bylo zodpovědné za projekt modernizace železnice, včetně rekonstrukce střechy železniční stanice, která se tragicky zřítila a zabila 16 lidí.

Přes to všechno – přes ústup Srbska od demokracie, nedodržování zásad právního státu a pochybné mezinárodní vazby – zůstala Evropská unie pozoruhodně tolerantní. Vyjádření EU k zahraničněpolitickému směřování Srbska a stagnaci zásadních reforem byla pozoruhodně mírná. Tuto shovívavost lze vysvětlit strategickým zájmem EU o Srbsko, zejména o těžbu lithia – stále více důležitého zdroje pro zajištění geopolitické nezávislosti Evropy.

Korupční krize v Srbsku: Naléhavé reformy, které nemůžeme ignorovat

Korupce dnes v Srbsku není jen politickým fenoménem – je to strukturální hrozba, která podkopává instituce, ekonomiku a důvěru veřejnosti. Nedávná zpráva občanské společnosti odhaluje hluboce zakořeněné problémy, které je třeba urychleně řešit, má-li Srbsko pokročit jako demokratický a transparentní stát.

Jádrem krize je ovládnutí státu politickými elitami, které manipulují se zákony, institucemi a veřejnými zdroji ve svůj prospěch. Tato systémová korupce vyřadila z činnosti kontrolní orgány, narušila právní stát a umožnila bujení beztrestnosti. Protikorupční strategie často existují pouze na papíře, zatímco ti, kdo jsou u moci, zajišťují, že jsou v praxi bezzubé.

Globalna antikorupcijska mreža Transparency international @anticorruption pozvala je danas Evropsku komisiju da podrži zahteve studenata iz Srbije: https://t.co/u6ECOKRc0t

— Transparency Serbia (@TransparencySer) April 15, 2025

Jedním z nejkritičtějších bojišť jsou veřejné finance a veřejné zakázky. Zakázky v hodnotě miliard jsou rozdávány bez řádného dohledu, často pod záminkou utajení nebo národního zájmu. Státní podniky – jedny z největších zaměstnavatelů a příjemců rozpočtových prostředků v zemi – jsou obzvláště náchylné ke korupčním obchodům.

Soudnictví a orgány činné v trestním řízení, které mají být pilíři odpovědnosti, jsou politicky ovlivňovány a často v jasných případech korupce nezasahují. Vyšetřování jsou vzácná, a když už k nim dojde, zaměřují se spíše na pachatele na nízké úrovni než na osoby u moci. Mezitím se média zmocňují oznamovatelů korupce a obtěžují je, takže veřejnost zůstává neinformovaná nebo je uváděna v omyl.

Srbsko se stále více vzdaluje od standardů EU a čas kosmetických reforem je u konce. Země stojí na křižovatce: pokračovat v cestě institucionálního rozkladu, nebo podniknout odvážné kroky k vymýcení korupce a obnovení důvěry v demokracii. Volba je naléhavá – a v konečném důsledku o ní rozhodnou lidé.

Autorkou komentáře je výzkumnice Transparentnost Srbija.