Rozhovor s Petrem Leyerem o whistleblowingu v Právním prostoru

^{Petr Leyer, vedoucí právní poradny TI | zdroj: TI}

PP: Jste členem Pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu (k ochraně oznamovatelů korupce). Nejde ze strany vlády trochu o populismus, když whistleblowing spojuje pouze s korupcí? Jde přeci o problematiku s daleko širším dosahem.

Máte pravdu. U nás se o whistleblowingu stále uvažuje jako o mechanismu, který má cílit k odbourání korupce, ale jak ukazují i zkušenosti ze zahraničí, záběr této problematiky je daleko širší. Ve Spojených státech amerických se whistlebloweři historicky zapojovali do odhalování škodlivého jednání ve všech oblastech lidské společnosti, například včetně potravinářského průmyslu či farmacie. V posledních letech lze zaznamenat trend oznamování sexuálního harašení, bossingu či mobbingu.

Nejsem si jist, zda má spojování whistleblowingu a korupce primárně populistické důvody. Mám pocit, že se tyto dvě věci dávají do souvislosti spíše automaticky. To podle mého názoru whistleblowingu spíše škodí. Lidé si představují oznamovatele jako osobu, která ostatní záměrně sleduje a pak je udává, což je vnímání značně negativistické. Whistleblowing však může prospívat a odhalovat nekalá jednání, která mohou škodit široké veřejnosti. Nejde tedy jen o úplatkářství, a to veřejnosti, ani té odborné, zatím moc nedochází.

PP: Jak to v současné době vypadá s legislativním řešením whistleblowingu, ke kterému se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení? Bude se tedy skutečně týkat jen korupce?

Zatím jsme se s kolegy z pracovní komise shodli, že pokud by měl být přijat nějaký zákon, měl by být obecný. I po legislativní stránce by bylo složité vymezit právní úpravu jen na korupční jednání.

V první polovině roku jsme se věnovali dotazníkovému průzkumu, který má směřovat do státní správy a má zachytit vnímání whistleblowingu mezi jejími pracovníky. Dotazníkové šetření by mělo dle závěrů z posledního zasedání pracovní komise proběhnout v září.

V posledních dvou měsících jsme se primárně věnovali nařízení vlády, které má provést ustanovení služebního zákona a nastavit mechanismy oznamování ve státní správě.

Co se týká zákona, jde zatím o téma, na které se vedla koncepční diskuze, tedy zejména kudy by se měl případný nový zákon ubírat. V komisi byla shoda na tom, že by mělo jít o komplexní úpravu, která by se měla týkat všech oblastí veřejného i soukromého sektoru. Různé představy panují o tom, co všechno by měl zákon obsahovat – jak by měla být nastavena ochrana whistleblowerů, zdali by se měly kompenzovat vynaložené prostředky či dokonce oznamování odměňovat.

V rámci projektu, který zaštiťuje Finančně analytický útvar spolu s Úřadem vlády, jsem se vedle expertky Rady Evropy Anny Myers podílel na vypracování analýzy. Ta měla být hotová na konci června a bude obsahovat i některá doporučení, co by měla Česká republika udělat v rámci nastavování whistleblowerské legislativy. Během prázdnin by měla být analýza přeložena do češtiny, a poté snad i zveřejněna.

Celý rozhovor si můžete přečíst na stránkách Právního prostoru.

Štítky: Whistleblowing