Registr smluv zabodoval

^{Ilustrační fotografie | zdroj: TI}

Od zákona o registru smluv (ZRS) se očekává, že jeho prostřednictvím bude zajištěna větší kontrola nad hospodařením s veřejnými prostředky, ale může sloužit i k podpoře konkurenčního prostředí, kdy sami podnikatelé mohou dohlížet na to, zda se některý z konkurentů neuchyluje k nekalým praktikám.

Spektrum povinných subjektů je poměrně obsáhlé a je uvedeno v § 2 ZRS. Nyní je v moci politiků, zda zůstane vymezení povinných subjektů stejné, nebo zda dojde k jeho zúžení.  K vyjmutí povinnosti uveřejňovat v registru smluv může dojít přímým vyškrtnutím konkrétního subjektu (nyní je nejčastěji uvažováno o stanovení výjimky pro Budějovický Budvar, jakožto státní podnik), anebo může dojít k omezení povinnosti uveřejňovat prostřednictvím doplněného pravidla. Takto postupuje například poslanec Chvojka, který žádá doplnění § 6 o odstavec 3, který by stanovoval, že nezávisle na uveřejnění v registru smluv by nabývaly účinnosti i smlouvy, které by byly uzavřeny za účelem zajištění dodávek léčiv nebo dodávek zdravotnických prostředků určených k poskytování zdravotnických služeb. Návrh je odůvodněn snahou odstranit aplikační problémy ZRS v podmínkách specifické praxe poskytovatelů zdravotnických služeb spadajících do působnosti ZRS. Otázkou zůstává, proč by měl nyní u těchto subjektů nastat problém s uveřejňováním smluv dle ZRS, když do této doby byly zmínění poskytovatelé zdravotních služeb povinni uveřejňovat příslušné smlouvy dle § 147a odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Nezbývá než doporučit, aby veškeré změny ZRS, zejména výjimky z působnosti zákona, byly přijímány spíše zdrženlivě, aby nedošlo ke ztrátě přehlednosti zákona a ke zmaření účelu, za kterým byl ZRS přijat.

Na Registr smluv je třeba pohlížet i jako na velmi pestrý zdroj informaci. Kromě metadat (identifikace smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy, ceny nebo hodnoty smlouvy a data uzavření smluv) budou uživatelům k dispozici i další strojově čitelné údaje každé uveřejněné smlouvy. Tyto strojově čitelné údaje se týkají například parametrů obchodních podmínek, zajišťovacích prostředků apod., a mohou sloužit jednak k dokreslení smluvních vztahů a objasnění předmětu plnění, nebo mohou být jednoduše k dispozici ostatním povinným subjektům, které z nich mohou čerpat informace pro účely své instituce. Otevírá se zde prostor pro vývojáře softwarových produktů, kteří mohou sestavit takové aplikace, které pomohou s analýzou všech dostupných dat, a to nejen formou jednoduchého porovnávání například ceny v místě a čase obvyklé, ale právě mohou nabídnout i jednoduché třídění smluv a závazků podle dílčích obchodních podmínek. Výsledky jednotlivých porovnání mohou být prezentovány jako příklady dobré praxe nebo mohou být použity jako zdroj dat využitelný pro tvorbu zadávací dokumentace veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění.

Dalším významným tématem spojovaným s registrem smluv je zajištění provozovatele systému. Z dikce ZRS je patrné, že správcem systému je Ministerstvo vnitra, nicméně na stránkách^[1] Ministerstva vnitra je uvedeno, že je ministerstvo nejen správcem, ale též provozovatelem informačního systému registru smluv. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by ministerstvo chystalo vypsání veřejné zakázky na zajištění provozovatele systému, neboť zajišťuje jeho provoz vlastními kapacitami. Pokud by však do budoucna došlo ke změně provozovatele, je třeba dbát na to, aby byla vypsána transparentní veřejná zakázka.

^{[1] http://www.mvcr.cz/clanek/registr-smluv.aspx}

Štítky: Prosazování protikoručních zákonů , Mapování korupce