Prague Wheel na Praze 5. Promyšlený plán nebo zřeknutí se zodpovědnosti za veřejný prostor?

Praha 5. Status: Zaneprázdněná

Na debatu jsme pozvali zástupce všech zainteresovaných stran, aby zazněli názory pro i proti plánovanému projektu.. Pozvání bohužel nepřijal starosta Prahy 5 MUDr. Radek Klíma ani nikdo z radních s odůvodněním účasti na dalších akcí, které se také konaly v 18:30 v pátek 10. 11. 2016. Zástupce investora Ing. Jiří Havrda též nedorazil, jelikož tou dobou pobýval v zahraničí. Jak radní, tak zástupce investora ovšem nabídli osobní setkání na soukromé schůzce. Panelisté debaty se nakonec sešli ve složení : Václav Láska, senátor zvolený za Prahu 5 (Zelení), Vladimír Fialka za Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy a Milan Eibl, analytik Transparency International. Akci moderoval vedoucí právní poradny TI, Petr Leyer, který také v rámci debaty doplňoval postoje radnice Prahy 5 dostupné z veřejných zdrojů.

Kdo je Timsbury Capital s.r.o.

Celý příběh začíná tím, že městská část schválila pronájem pozemků pro výstavbu ruského kola v místech Smíchovské náplavky.. Zájemce o realizaci se však přihlásil jediný, společnost Timsbury Capital s.r.o., se kterou byla tedy podepsána nájemní smlouva. Měsíční nájemné činí 56 500 Kč. TI však upozorňovala na politické vazby společnosti na  již v dřívější tiskové zprávě „Kdo roztáčí ruské kolo na Smíchově?“.

15 dní stačí

Debata se zaměřila z počátku na obsah nájemní smlouvy  Václav Láska upozornil, že celý problém leží v právní rovině zmíněné smlouvy. Radnice podle svého tvrzení vyjádřila zájem k pronajmutí pozemku, nikoliv zájem postavit zde zábavní atrakci a je pouze shodou okolností, že se přihlásil zájemce, který zde chce vybudovat investici za 200 milionů. Podle zákona o hlavním městě Praze musí radnice tento záměr zveřejnit minimálně 15 dnů na úřední desce, což se také stalo. Oznámení viselo na úřední desce celých 15 dní, Láska ovšem dále poznamenal, že minimální časová lhůta se většinou používá pouze pro menší pronájmy, například když chce město pronajmout pozemek v zahrádkářské kolonii. Velké pronájmy či prodeje obvykle visí na desce déle, což je správný výklad daného ustanovení. Podle Milana Eibla, analytika TI, je do očí bijící nízká marže, kterou by městská část měla za tak rozsáhlý a důležitý pozemek inkasovat. „Perlou je, že zájemce o pronájem byl zaregistrován jako právní subjekt 14 dní před zveřejněním zakázky a to se základním kapitálem 12 000 korun,“ poukazuje Eibl na další podivnou věc v celém případu. Firma Timsbury Capital s.r.o. tak musí mít nepochybně velké ambice, aby si dovolil přihlásit se se zakázkou čítající 200 milionů.

Závazek do budoucna

Smlouva s Timsbury Capital s.r.o. byla uzavřena na 20 let, přičemž běžné volební období je čtyřleté. Smlouva tedy zaváže několik příštích vedení městské části za dosti nevýhodných podmínek. Tento úkaz se neobjevuje ve spojení s Prahou poprvé. Nejznámější pražská kauza Opencard měla podobné konotace. „Uzavřít smlouvu na 20 let při takovéto výši zakázky je logické, v té smlouvě ale chybí jakékoliv kontrolní mechanismy a sankční nástroje,“ uvádí senátor Láska. Největší sankcí v celém projektu je pak ta, která se týká městské části. Pokud by projekt zrušila, musela by investorovi zaplatit 2 miliony za každý rok, celkově tedy 40 milionů, a k tomu ještě ušlý zisk za celou dobu trvání smlouvy, který se může vyšplhat klidně až na půl miliardy. Ušlý zisk si totiž odhaduje investor sám. Třešničkou na dortu je, že podle aktuálních předpisů není možné z pozice občana nebo jiného třetího subjektu podat žalobu a nechat smlouvu přezkoumat soudem, přestože je pravděpodobně neplatná.

Zazněla tedy domněnka, že celá smlouva působí dojmem, že radní Prahy 5 buď vůbec netuší, co mají s pozemkem dělat a zřekli se tak části své zodpovědnosti za nakládání s veřejným prostorem. Anebo naopak mají vše dobře promyšleno, formálně naplnili literu zákona a přesně věděli, komu chtějí pozemky pronajmout a co zde má být postaveno, přínos to má však mít pouze pro investora, nikoliv pro městskou část nebo její občany. 

A může být hůř

Nejhorší možnou variantou celého nevýhodně uzavřeného projektu je možnost, že investor vůbec nemá zájem cokoliv postavit. Jednalo by se tak pouze o účinný způsob, jak vyvést peníze z veřejného rozpočtu do kapsy soukromého vlastníka, kterému by po celých 20 let přicházely na účet částky ze sankcí, které by musela městská část platit. Této verzi by odpovídalo i téměř nemožné řešení dopravy v okolí plánované výstavby. „Okolí náplavky je plné jednosměrných ulic, které jsou už i nyní v době dopravní špičky plné,“ doplňuje urbanista Fialka. Chybí zde také prostory na parkoviště a představa, že všichni turisté sem půjdou z centra pěšky nebo použijí metro, je evidentně lichá. Plány na přebudování infrastruktury radnice ovšem nemá.

Jak z toho ven

Účastníky diskuze nejvíce zajímalo, co mohou ze své občanské pozice dělat a jak se z celé situace dá dostat s co nejčistším štítem. „Upozornil bych, že to, že je smlouva takto uzavřená neznamená, že tady skutečně ruské kolo bude stát. Vše je teď v rukou Národního památkového ústavu,“ varuje před ukvapenými závěry Fialka. Památkáři a další orgány mají teď opravdu vše ve svých rukách. Investor má zhruba rok na to, aby si opatřil všechna důležitá povolení. Pokud stavební úřad či orgán památkové péče řeknou ne, smlouva pozbývá platnosti v celém rozsahu a radnice tedy nemusí platit žádné sankce. Podle Fialky by investor pravděpodobně nedostal potvrzení ani od Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, pokud by o něj požádal. Pozemky, kde má Prague Wheel stát, jsou totiž pokryty tzv. městskou zelení a stavba zábavní atrakce by odporovala územnímu plánu hlavního města Prahy.

Obyvatelé městské části Prahy 5 mohou sami pomoci udržet celou kauzu v občanské i mediální pozornosti. O to se bude snažit i Transparency International, která pokračuje s analyzováním a sledováním nejenom této kauzy, ale i řady dalších.

Videozáznam z veřejné debaty bude zveřejněn na našem YouTube kanále. Pro více informací sledujte naše webové stránky a sociální sítě.

Štítky: veřejná debata