Olomoucký seminář: Služba občanům bez osobních zájmů

^{Ivana Dufková na olomouckém semináři v rámci projektu Střet zájmů jako riziko podvodů | zdroj: TI}

Seminář otevřela vedoucí Právní poradny TI Martina Kotouček Mikolášková. Na příkladech z pohledu OECD a EU poukázala na skutečnost, že není možné stanovit jednotnou definici střetu zájmů, kterou by bylo možné uplatnit v různých správních řízeních. Jedním z hlavních bodů I. bloku semináře bylo seznámení se změnami zákonné úpravy, které přinesla novelizace zákona o střetu zájmů. Ty se týkají především podávání a obsahu čestného prohlášení o majetku, vykonávaných funkcích a darech (dále jen „čestné prohlášení“). Dále novela zavádí jednotný centrální evidenční orgán (Ministerstvo spravedlnosti), který prostřednictvím elektronického registru eviduje čestná prohlášení všech veřejných funkcionářů, z nichž významná část čestných prohlášení (zejm. politiků) bude veřejně přístupná. Nová je také povinnost veřejných funkcionářů podávat čestné oznámení již na začátku nástupu do výkonu funkce.  V závěrečné části byli účastníci seznámeni s novou úpravou střetu zájmů v oblasti zadávání veřejných zakázek, která stanovuje zadavateli povinnost předcházet střetu zájmů, případně jej efektivně řešit.

Preventivní opatření

Z následné diskuse vyplynulo, že problematika střet zájmů veřejných funkcionářů je aktuální problém ve všech aspektech nakládání s veřejnými financemi napříč samosprávnými orgány a zároveň není možné stanovit jednotný procedurální postup jeho řešení. Zazněla celá řada konkrétních dotazů, jejichž prostřednictvím bylo možné demonstrovat složitost problematicky střetu zájmů, zvláště v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Účastníci upozornili například na situaci, kdy čelný představitel města, který se podílí na schvalování zadávacích dokumentací, zastává zároveň funkci člena správní rady městské společnosti, která se může vybraných veřejných zakázek účastnit.  Zazněl i dotaz týkající se příslušnosti úřadu, který je kompetentní k rozhodnutí o tom, zda se veřejný funkcionář nedopustil správního deliktu, když pobírá odměny v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Účastníci zároveň sdělili obavy o prozrazení své totožnosti v okamžiku, kdy by chtěli podat oznámení týkající se jejich nadřízeného. Dotazovali se tak na možnost jiného, avšak efektivního řešení situací, kdy dochází k negativním dopadům střetu zájmů. V souvislosti s výše uvedenými okolnostmi zaznělo, že vhodným preventivním opatřením je upozornit dopředu příslušné veřejné funkcionáře na neslučitelnost funkcí a na nemožnost pobírat zákonem definované odměny. Zároveň však platí, že výkon funkce ve střetu zájmů nezpůsobuje neplatnost jednání. Na jednání, které je v rozporu se zákonem o střetu zájmů lze poukázat, avšak jedinou sankci, kterou může úřad udělit, je vyměření pokuty.

Hrana zákona

Důležitou součástí semináře byla i interaktivní práce s případovými studiemi, ve kterých byli účastníci semináře konfrontováni s  příklady dilemat v souvislosti s problematikou střetu zájmů. Skupinová práce a sdílení zkušeností olomouckých účastníků potvrdily, že je střet zájmů velmi aktuální téma, které však přináší i řadu nejednoznačných situací na hraně porušení zákona či etických norem. Systémové řešení tak není jednoduché definovat.

Odpolední část prezentace se zabývala střetem zájmů a doporučeními vedoucími k odhalení a následné  minimalizaci rizik podvodů a nesrovnalostí u projektů financovaných z evropských fondů. Kromě nejčastějších typů nesrovnalostí a podvodů v souvislosti s rizikem střetu zájmů v minulém programovém období byly prezentovány indikátory těchto rizik.  Závěr posledního bloku se pak věnoval preventivním, ověřovacím, mechanismům střetu zájmů ve veřejných zakázkách a  postupům nad rámec základních zákonných požadavků, které by mohly kultivovat veřejné zadávání v oblasti předcházení negativního vlivu střetu zájmů.

Štítky: OLAF , Střet zájmů