Nezákonné dělení veřejné zakázky městské části Praha 2

Publikováno: 22. ledna 2015

Právní poradna TI se v rámci své činnosti dozvěděla o nestandardně realizované rekonstrukci bytového domu městské části Praha 2 probíhající na základě veřejné zakázky.

Nezákonné dělení veřejné zakázky městské části Praha 2

Infografika k případu | zdroj: TI

Po zanalyzování zadávací dokumentace TI zjistila, že předmětná městská část původně vypsala jednu veřejnou zakázku na rekonstrukci tří nemovitostí, načež obratem poté, co nebyl vybrán žádný z uchazečů, tuto zakázku rozdělila do tří dílčích, aniž by se věcný charakter plnění podstatně změnil.

Městská část na základě žádosti o informace daný postup odůvodnila tím, že na předmětné opravy byly uvolněny finanční prostředky v plánu oprav na příslušný kalendářní rok, jakož i zvýšením reálné šance vybrat dodavatele alespoň pro některou z následné vypsaných veřejných zakázek, neboť původní zadávací řízení bylo zrušeno.

Takovou argumentaci však podle TI nelze přijmout, neboť nemá oporu v zákoně. Z judikatury soudů a z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže lze dovodit, že relevantními okolnostmi pro posouzení dělení předmětu veřejných zakázek jsou místní a časová souvislost a zejména věcný charakter plnění. Okolnosti stran financování veřejné zakázky nesmějí být skutečností, na jejímž základě by byla veřejná zakázka „pro větší naději na zadání“ rozdělena způsobem, že předpokládaná hodnota jednotlivých zakázek umožnila jejich zadání podle méně přísných pravidel.

Druhým sporným bodem je skutečnost, že v realizaci jedné z následných veřejných zakázek pokračovala společnost, jež vznikla odštěpením od společnosti, které byla předmětná zakázka zadána. Jedná se o přeměnu obchodní společnosti, kdy na nástupnickou společnost nepřechází všechna práva a povinnosti, nýbrž jen některá, přičemž rozdělovaná společnost nezaniká. Tato forma přeměny v průběhu zadávacího řízení, popř. realizace veřejné zakázky, dle TI poskytuje výrazný prostor pro obcházení smyslu a účelu zákona o veřejných zakázkách. Jedná se o změnu smlouvy, která může být změnou podstatnou, neboť pokud by se nástupnická společnost účastnila původního zadávacího řízení, mohla by tato skutečnost ovlivnit výběr nejvhodnějšího uchazeče. S přihlédnutím k tomu, že si TI není vědoma, že by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – popř. judikatura obecných soudů – takovou problematiku řešil, považuje tuto otázku naléhavou k výkladu i v obecné rovině nad rámec daných skutkových okolností.

Z těchto důvodů podala TI podnět k přezkoumání úkonů zadavatele veřejné zakázky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Takovou argumentaci však podle TI nelze přijmout, neboť nemá oporu v zákoně.