Mezi firemním dárkem a úplatkem je tenká hranice. Jak poznáte, kdy už jde o korupci?

Publikováno: 7. prosince 2015

Darováním drobných marketingových předmětů nebo lahve vína se korupčního jednání nedopustíte. Luxusní oběd či večeře nebo víkendový pobyt už ale mohou být podle trestního zákona považovány za úplatkářství. Jak tedy postupovat, abyste neporušili hospodářskou soutěž?

Ivana

Ivana Dufková, projektová vedoucí TI | zdroj: TI

Poděkovat svým obchodním partnerům a klientům za dosavadní spolupráci je gesto, kterým ukážete, že s nimi počítáte i v nadcházejícím roce. Při snaze udělat radost obdarovaným je však třeba dát si pozor, abyste neporušili hospodářskou soutěž.

U podnikatelských subjektů totiž podle projektové vedoucí z Transparency International Ivany Dufkové nejsou daná obecně platná pravidla pro přijímání darů. „Řada společností má etický kodex, který toto upravuje, většinou však ne formou maximální hodnoty, ale obecně tak, že přijetí daru nesmí ohrožovat nestrannost a bezúhonnost v obchodních vztazích,“ popisuje Dufková.

Přitom na podplácení v rámci hospodářské soutěže pamatuje jak občanský, tak trestní zákoník. Jak varuje Petr Glogar, advokát z mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal, za určitých okolností může být podle trestního zákoníku dárek považován za úplatkářství. „Proto je důležité v souvislosti s dáváním a přijímáním firemních darů postupovat obezřetně,“ upozorňuje.

Co je v rámci mezí

„Snahu o korupční jednání můžeme vyloučit u drobných marketingových předmětů s logem firmy nebo zakoupených na podporu charity. U večírků, luxusních obědů či večeří, golfových turnajů nebo víkendových pobytů se možnost korupce nabízí a příjemci takového daru by takovou situaci měli dobře zvážit,“ varuje Dufková.

Jak tedy posoudit, zda při obdarovávání neporušujeme hospodářskou soutěž? „Posouzení míry prospěchu se u jednotlivých společností liší. Může se jednat například o získání budoucí zakázky či úmyslné nedořešení pohledávky. Představme si třeba vedoucího nákupu, který od dodavatelů přijímá různé hodnotné dárky. Takovým případem se zabýval dokonce Ústavní soud, který zaměstnancovo chování posoudil jako korupční. Jeho zaměstnavateli byl následně přiznán nárok na majetkové odškodnění, které mohl vymáhat na nákupčím,“ vysvětluje Glogar.

Mnoho firem má v dnešní době etické kodexy, které mimo jiné stanovují pravidla pro darování a přijímání firemních darů. Pro řadu zahraničních firem představují důležitou součást firemní politiky. Kodexy nejenom usnadňují rozhodování zaměstnanců o přijímání darů, ale také ujasňují postoj firmy. Většinou povolují přijímání darů, které nepřesahují hodnotu 500 korun.

„Jako příklad můžeme uvést lahev vína či bonboniéru. I takové dary by však měly být přijímány veřejně a při pochybnostech by se zaměstnanec měl obrátit na svého nadřízeného nebo na osobu, která je přímo pověřená k posuzování záležitostí etického kodexu – u větších firem to je takzvaný etický ombudsman,“ říká Glogar.

 

Nejste si stále jisti? Ivana Dufková z Transparency International doporučuje několik dotazů, které je dobré si z pohledu dárce i obdarovaného položit:

  • Očekává dárce navázání obchodních styků?
  • Bude se v blízké době přijímat rozhodnutí týkající se dárce?
  • Má dárce vůči obdarovanému nějaké nedořešené závazky?
  • Má obdarovaný pocit, že by jeho spolupracovníci hodnotili přijetí daru negativně?
  • Jedná se o pravidelného dárce (například vánoční dary), nebo je to poprvé?
  • Je finanční hodnota daru přiměřená?

 

Obdarování úředníka

Obdarování veřejných činitelů a hlavně úředníků je kapitolou samo pro sebe. Právně zatím nikde vztah mezi úředníkem a podnikatelským subjektem není řešen. Zabývá se jím jen dlouho diskutovaný služební zákon, který úředníkům ukládá nepřijímat dary, které mají vyšší hodnotu než 300 korun. Některé úřady mají pravidla pro přijímání darů dále upřesněna ve vnitřních předpisech, stejně jako firmy často ve formě etických kodexů.

„Podle těchto kodexů nejsou úředníci oprávněni až na výjimky přijímat dary. Počet a druh darů je v tomto případě přísně omezený. Přijetí daru má symbolizovat úctu vůči dárci, úředník jej však musí neprodleně ohlásit pověřenému zaměstnanci či nadřízenému. Některé úřady, hlásící se ke zvýšené transparentnosti, stanovují dokonce přímo, kolik tabulek čokolády či jaké maximální množství alkoholu lze přijmout a jaké již ne,“ objasňuje Glogar.

„Jakýkoliv přešlap při obdarování úředníka se totiž nevyplácí. Podplacení úřední osoby je stejně jako přijetí úplatku úřední osobou závažnějším trestným činem ze své podstaty a sazba za takový trestný čin by tedy byla vyšší než sazba za uplácení například manažera soukromé firmy,“ dodává advokát.

 

Řešením je etický kodex

Jak tedy vyřešit situaci, aby zaměstnanci firmy měli jasno, jaké dary darovat a přijímat, a aby tuto informaci znali i dodavatelé, kteří naopak směřují dárky k vám? Jednou z cest je jasně psaný etický kodex nebo směrnice. V něm lze rozepsat nejen situace týkající se firemních dárků, ale i dalších.

Podle Dufkové je důležité mít směrnici dostupnou na webových stránkách společnosti. Díky tomu bude k dispozici i obchodním partnerům, kteří si mohou udělat obrázek, jaké dárky už přesahují stanovenou mez.

Měla by platit i zásada dar přesahující mez odmítnout. „Zejména pokud jde o pozice, kdy daná osoba může ovlivnit rozhodnutí ve prospěch dárce nebo by měla z daru osobní prospěch. Pokud takové riziko nehrozí a bylo by i společensky nevhodné dar odmítnout, jeho přijetí i poskytnutí by mělo být transparentní a měli by o něm být informováni nadřízení,“ uzavírá Dufková.

Zdroj: ProByznys.info

Snahu o korupční jednání můžeme vyloučit u drobných marketingových předmětů s logem firmy nebo zakoupených na podporu charity. U večírků, luxusních obědů či večeří, golfových turnajů nebo víkendových pobytů se možnost korupce nabízí a příjemci takového daru by takovou situaci měli dobře zvážit.