Korupce ze sportu nezmizela, varuje právnička Transparency. Hniličku to může semlít
Dva roky po slavné korupční aféře na ministerstvu školství se sportovní agenda stěhuje pod křídla Národní sportovní agentury vedené Milanem Hniličkou. Bývalý hokejový brankář to ale v předsednické funkci nebude mít snadné, říká právnička Transparency International Sylvie Kloboučková. Sportovní šíbři jsou podle ní silní a dokážou semlít i silné osobnosti.
Sylvie Kloboučková, právnička TI | zdroj: TI
Aktuálně.cz: Řízení sportu si od nového roku přebírá samostatná Národní sportovní agentura v čele s Milanem Hniličkou. Jak tento krok hodnotíte?
Sylvie Kloboučková: Jen zřízení nového subjektu neznamená, že to bude lepší. Ono to klidně může fungovat úplně stejně špatně jako teď. Ano, třeba budou mít kapitolu v rozpočtu a k dispozici víc lidí, ale úplně stejně mohli posílit jen odbor na ministerstvu. Důležité je, že zatím nikdo neví, jak to bude fungovat a co ta agentura konkrétně bude dělat. Pořád jen zní, že „My jsme udělali agenturu, tím jsme vyřešili sport a bude to dobré“. Mně to přijde zatím velmi populistické.
Takže se klidně může stát, že se ani zřízením NSA v českém sportu nic moc nezmění?
Milan Hnilička teď bude ve strašně těžké pozici a pod velkým tlakem. V oblasti sportu se pohybuje spousta lidí a každý z nich má nějaký svůj zájem a kope za něj. A tím nemyslím jen za sebe, ale třeba za svůj svaz či sport. Takže bude velmi důležité, kým se obklopí. Jestli kolem něj budou nezávislí lidé, třeba z akademické sféry, nebo jen sportovní funkcionáři, kteří se v tom pohybují desítky let. A tihle lidé jsou v tom silní a dokážou člověka semlít. Bude velice zajímavé tohle sledovat.
Co tedy bude třeba napravit jako první?
Podle nás jsou zásadní téma rejstříky sportovců a stadionů. To je úhelný kámen, na kterém se musí stavět. Zatím nemá cenu řešit dotační vzorce a dotační programy, podle kterých se dotace budou rozdělovat, když neznáme přesně členskou základnu a nevím, kde ta sportoviště jsou. Bez toho to nemůže efektivně fungovat.
MŠMT ale už loni rejstříky spustilo a od letoška by měly být naplněné aktuálními daty. Je tedy tahle podmínka splněna?
Nejdřív je třeba, aby to dobře fungovalo a nesplnilo se to jen tak, aby se naplnil zákon. Aktuální stav je takový, že tam sice jsou nalitá nějaká data, ale zase není ověřené, jestli tam nejsou černé duše a ti lidi opravdu sportují.
Data v rejstřících tedy nemusí být spolehlivá?
Ta vložená data je nutné ověřovat v reálu, což se teď neděje. Samo ministerstvo uznává, že zkontrolují méně než pět procent zadaných údajů. A pokud jsme v situaci, kdy si tam tedy může každý napsat, co chce, a je malá šance, že na ně ta kontrola přijde, tak to spousta z nich dělá a vyplatí se jim to. Navíc není možná ani vnější veřejná kontrola, protože kvůli GDPR je část těch dat zavřená. Takže u rejstříků hrozí, že se sice zavedou, ale neefektivně. A pak se z toho stane vlastně jen alibi a stav zůstane stejný.
Takže se budou dál registrovat černé duše, aby přišly dotace.
Tady se před pár lety zavedl program Můj klub, kde putují peníze přímo klubům na hlavu. Ale my přece nemůžeme dávat peníze na hlavu, když nevím, kolik těch hlav je. Pak tu byly takové kauzy, jako že si sportovní klub udělal den otevřených dveří, návštěvníci se při něm zapsali a oni je pak vykázali jako členy. A i když věřím, že většinou ty peníze fakt jdou do toho sportu a ne někomu do kapsy, takhle to nejde dělat.
Jak by ta data ale mělo ministerstvo ověřovat?
Dobrý příklad je v tomhle FAČR, která je sice v mnoha ohledech kontroverzní, ale její vlastní rejstřík dobře funguje. Mají ho navázaný na členský příspěvek i zápisy z utkání, takže jsou schopni si to reálně ověřovat. A když se to povedlo fotbalu, tak by to mělo jít i jinde. Ale neříkám, že je to snadné zavést.
Ze sportovního prostředí také často znějí stížnosti na byrokracii a pomalou práci úředníků na ministerstvu. Třeba žadatelé v programu Můj klub se teprve teď dozvídají, zdali jejich žádost byla kladně vyřízena, přitom peníze musí vyúčtovat do konce roku.
Tohle je obecně strašný problém, o kterém slyšíme ze všech stran: „Nám je to vlastně jedno, jak to rozdělují, ale hlavně ať to přijde včas. A ideální by bylo, aby se dalo plánovat na více let.“ Ale zase se vracím k rejstříkům, kdyby dobře fungovaly, hned by to bylo jednodušší. A není to jen na úrovni klubu, ale i svazů.
Šéf NSA Milan Hnilička také mluví o tom, že do sportu by mělo jít víc peněz. Je právě tohle absolutní priorita?
My říkáme, že je potřeba nejdřív opravit potrubí a pak do něj lít víc peněz. Já neříkám, že sportovci mají peněz dost, ale cestou se toho dost poztrácí a je třeba nejdřív tohle vyřešit. Určitě není cesta do toho pořád strkat víc a víc peněz, aniž by to prostředí nahrávalo těm, kdo se v něm pohybovat umí.
Problém je také neprovázanost městských, krajských a státních dotací. Oni o sobě navzájem vůbec nevědí a nemají šanci zjistit, kam ty dotace už šly.
Ministerstvo ale přece po slavné korupční kauze kolem Miroslava Pelty razantně měnilo systém rozdílení dotací. Chcete říct, že se situace v tomto ohledu nezlepšila?
Myslím, že ne. Ony se sice nějak přeházely ty základní dotační programy, ale žádná zásadní změna se neudála. Sportovní prostřední je stále náchylné ke korupci. Zaprvé proto, že nejsou k dispozici pevná data, za druhé proto, že nefunguje kontrola. Ale to jsme zase zpátky u těch rejstříků.
Zdroj: Aktuálně.cz
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru