Korupce, násilí proti novinářům a aktivní občanská společnost

^{Ilustrační fotografie | zdroj: MAFRA}

Změny v občanském prostoru

V souvislosti s rostoucím tlakem vlád celého světa na novináře a aktivistické skupiny je evidentní (více zde), že organizace občanské společnosti a nezávislé sdělovací prostředky mají v boji proti korupci zásadní význam.

Tyto organizace, zabývající se dobrým vládnutím a lidskými právy, nyní podléhají čím dál větším restrikcím a omezováním aktivit (viz zde), stejně jako roste počet útoků na novináře v mnoha částech světa. Tyto represe nejen hluboce zasahují do jejich vlastních práv, ale zároveň posilují beztrestnost jednání zkorumpovaných státních úředníků, podniků a skupin organizovaného zločinu.

Svoboda shromažďování a projevu v boji proti korupci

Zkušenosti Transparency International, která letos oslaví celosvětově 25 let od svého založení, potvrzují, že k omezení korupce je potřeba víc než dobře navržené zákony. Schopnost jednotlivců obcházet formální omezení je značná, což je i důvodem, proč se z dlouhodobého hlediska jeví přístup zezdola účinnějším ve srovnání s institucionálními a právními reformami (viz tady a zde).

Dobře míněné zákony se špatně prosazují a díky bezzubosti institucí se snahy o omezování korupce míjejí efektem. Občanská společnost a média jsou pro udržování tlaku na poctivé a odpovědné vládnutí zásadní (více zde).

Svoboda shromažďování včetně schopnosti občanů formovat se do skupin a ovlivňovat veřejnou politiku jsou pro boj s korupcí nezbytné. Organizace občanské společnosti jsou z hlediska veřejného odmítání porušování lidských práv a nedodržování zákonů klíčové.

Podobně fungují i svobodná a nezávislá média, která mají důležitou roli při vyšetřování a oznamování případů korupce. Občanská společnost i novináři tak mohou poukazováním na nekalé praktiky přispět k vymáhání práva prostřednictvím soudního systému.

Konec občanských svobod? Co říkají data

V kontextu provázanosti vztahů mezi svobodnou společností a mírou korupce jsme porovnávali čtyři hlavní indexy svobody tisku a svobodné občanské společnosti[1] s indexem CPI. Vyšlo najevo, že země respektující svobodu tisku a podporující otevřený dialog a účast občanské společnosti na věcech veřejných mají tendenci být v boji proti korupci úspěšnější. Naopak země, které potlačují novinářskou práci a omezují svobodnou občanskou společnost, se obvykle  v žebříčku CPI, umisťují na nižších příčkách.

Provázanost mezi svobodou tisku a korupcí dále podtrhují data poskytnutá Výborem pro ochranu novinářů, které poukazují na případy zabití novinářů v souvislosti s jejich práci na kauzách. Od roku 2012 zemřelo 368 novinářů, přičemž 96 % těchto úmrtí se odehrálo v zemích s vysokou mírou korupce ve veřejném prostoru, tzn. se skóre CPI nižším než 45.

Z celosvětového hlediska se každý pátý zabitý novinář věnoval korupční kauze. V Mexiku, jehož bodové skóre v CPI od roku 2014 kleslo o šest bodů, bylo jen v roce 2017 zabito šest novinářů.

Významným příkladem vztahu mezi občanskými právy a korupcí je Maďarsko a Brazílie. Maďarsko přijalo v poslední době řadu opatření omezujících svobodu tisku a nedávno schválené návrhy zákonů hrozí omezením činnosti nevládních organizací a zrušením jejich obecně prospěšné činnosti. Z  indexu CPI je patrná klesající tendence v umístění Maďarska – v roce 2012 získalo 55 bodů, v roce 2017 již jen  45.

Podobně je na tom i Brazílie, která v roce 2014 získala 43 bodů a v roce 2017 již jen 37. Schopnost zapojení občanské společnosti do rozhodování v zemi se poslední dobou snížila a země nepředstavuje pro novináře bezpečné místo – v posledních šesti letech jich zde bylo zabito dvacet.

Oproti tomu v Pobřeží slonoviny se participace občanské společnosti na vládnutí v posledních letech zvýšila a došlo i k pokroku v oblasti lidských práv. Pobřeží slonoviny si tak v CPI od roku 2013 do 2017 polepšilo o 7 bodů.

I přes to dochází v některých zemích s poměrně dobrým skóre v žebříčku CPI ke zneklidňujícímím omezením ve vztahu k médiím a občanské společnosti. Tyto případy jsou však spíše výjimečné. Z většiny důkazů vyplývá, že ochrana novinářských a občanských svobod je nutným předpokladem pro dlouhodobé snížení úrovně korupce v zemi.

Závěr a doporučení

Jak lze tedy vztah mezi občanskými svobodami a korupcí číst? Akademický výzkum poukazuje na začarovaný kruh, kdy obecně rozšířená korupce vytrvale zmenšuje zbývající občanský prostor a cílí na skupiny, které představují pro autority výzvu. Zároveň neschopnost občanů přinutit svou vládu k odpovědnosti přispívá k ještě většímu zneužívání moci.

Ze spolupráce více než 100 poboček TI celého světa vyplývá, že organizace občanské společnosti, místní organizace a novináři hrají ve zlepšování kvality vládnutí zásadní roli. Respekt k občanským svobodám v podobě svobody projevu a sdružování je však pouze jednou ze součástí účinného protikorupčního programu. Tyto dílčí prvky se stanou mnohem silnějšími, když bude samotná podstata problémů řešena na základě skutečné politické vůlí jednotlivých vlád.

^{Zdroj: Transparency International}

^{[1] Svoboda tisku (měřeno Reportéry bez hranic), svoboda projevu (měřeno Varieties of Democracy), svoboda shromažďování (měřeno World Justice Project), možnost účasti organizací občanské společnosti na tvorbě politik (měřeno Varieties of Democracy). Indikátory se liší od indikátorů korupce použitých pro výpočet skóre CPI.}

Štítky: Mapování korupce