Kick-off meeting v Berlíně 18. – 20. 4. 2016

^{Kick-off meeting v Berlíně 18. – 20. 4. 2016 | zdroj: TI}

První den setkání byl zahájen úvodním slovem a přivítáním všech participujících organizací, následně jejich zástupci ve stručnosti představili oblasti, ve kterých Pakty integrity (PI) realizují; konkrétní sektor, rozsah, očekávané datum zahájení dotčené veřejné zakázky aj. souvislosti. Již na základě představení dílčích projektů bylo zřejmé, že jsou PI využitelné jak na významné stavební zakázky, tak na zakázky spočívající v poskytování služeb. PI jsou tedy chápány jako univerzální nástroj zadávacích řízení.

Hlavní náplní programu prvního dne byla konzultace pěti cílů PI.

• Volba stěžejních ustanovení PI závazku (smlouvy)
• Vymezení úlohy nezávislého monitora
• Odpovědný přístup dodavatele
• Zapojení veřejnosti (zapojení osob nejvíce dotčených konkrétní veřejnou zakázkou)
• Systematičnost

V rámci diskusních bloků hledali jednotliví zástupci participujících organizací nejvhodnější řešení pro vymezení obsahu textu závazku PI, resp. snažili se vymezit oblasti, které by měly být v PI zahrnuty a stanovit jejich rozsah či intenzitu dopadu (např. sankce). Diskuse se nejčastěji dotýkala účelnosti sankcí, jejich vymahatelnosti a efektivity. Panovala shoda na tom, že PI jsou postaveny na vzájemné důvěře a vůli spolupracovat, proto by neměly být sankce příliš invazivní. Praktické je vytvořit PI tak, aby byly využitelné i v situaci, kdy se změní legislativa. Je tedy vhodné je psát v obecném rámci zásad a principů, spíše než s odkazy na konkrétní ustanovení dotčeného zákona. Z hlediska medializace bylo konstatováno, že se lépe medializují kontroverznější zakázky nebo zakázky, které dosahují vysokých finančních hodnot za předmět plnění. Nicméně by neměly být PI prezentovány jen jako konkrétní zakázka, ale měl by být kladen důraz na medializaci PI jako nástroje.

V odpoledním bloku se prezentovaly inovativní projekty participujících organizací. V rámci maďarské pobočky Transparency International byl vyvinut nástroj tzv. Red Flags, který má za cíl označovat nedůvěryhodné veřejné zakázky/zadavatele, tedy takové zakázky, ve kterých speciální program identifikuje nesoulad např. se zákonem nebo s metodickými pokyny. Riziko spočívá ve strojovém zpracování dat, které nedokáže reagovat na specifičnost předmětů veřejných zakázek. Hrozí, že bude označena i zakázka, která po individuální kontrole odborníkem bude nakonec shledána jako bezvadná.

Další projekt se týkal rozšíření funkcionalit Advocacy and Legal Advice Centre (ALAC)u. Ambice jsou zejména v používání ALAC nejen jako databáze ale také jako nástroje využitelného v různých projektech, jako specifického zdroje informací. Cílem vytvoření platformy, přes kterou by bylo možné zpětně kontaktovat anonymní oznamovatele tak, aby byla bezpečně chráněna jejich totožnost. Zároveň bylo zdůrazněno, že by se mělo jednat zejména o platformu k získávání dat, nikoli o propojení s investigativou nebo právními službami. Je třeba vyvážit náklady vynaložené na pořízení takové platformy a její reálné možnosti využití.

Posledním blokem pondělního programu bylo představení PI jako nástroje, který může být univerzálně využitelný pro systematickou změnu v nahlížení na veřejné zakázky. PI může sloužit jako prostředek, který zvýší jednak transparentnost procesu zadání veřejné zakázky a dále má potenciál zvýšit důvěru veřejnosti v zadávací procesy.

Druhý den workshopu se věnoval definování osob, které jsou konkrétními veřejnými zakázkami dotčeny, a to nejen v rovině dodavatelů, ale též v rovině koncových spotřebitelů nebo uživatelů vysoutěžené služby. Právě s ohledem na cílovou skupinu uživatelů by se mělo s danou veřejnou zakázkou pracovat. Zadavateli by měly být známy požadavky těchto cílových skupin ještě před realizací zadávacího řízení a měl by mít stanovenou strategii jak potřeby cílové skupiny promítnout při realizaci veřejné zakázky.

Další panel se zaměřil na specifikaci postupů, pomocí nichž by měla být každá participující organizace schopna zaujmout média a prezentovat přes ně konkrétní zakázku a projekt PI. Toto úzce souvisí s již dříve probíranou problematikou atraktivnosti dílčích veřejných zakázek a atraktivnosti PI jako nástroje. Je třeba si vždy ujasnit, zda se jedná o lokální nebo národní projekt. V tuto chvíli není žádný projekt veřejné zakázky mezinárodní.

Přínosný byl i blok týkající se řízení rizik, ve kterém skupiny definovaly jednak vnější faktory rizik spočívající např. v politických změnách, změnách legislativy nebo ve zpožďujícím se procesu zadávacího řízení. Rizikem je i vlastní implementace PI, kdy nemusí být na straně zadavatele vůle podílet se na realizaci projektu a nemusí chtít dostát svým závazkům. Dále může nastat situace, kdy nebude chtít vítězný dodavatel PI podepsat, tomu se dá zabránit tak, že pakt bude součástí zadávací dokumentace. V takovém případě by nebyla ani smlouva na předmět zakázky platná, pokud by PI nebyl podepsán. Další oblastí, která v sobě koncentruje určitá rizika projektu, je pověst PI, kdy není vhodné je propagovat jako antikorupční záruku. PI nezajistí, že v dané zakázce nedojde ke korupčnímu jednání, mají být nástrojem, který zvýší pravděpodobnost odhalení. Toto riziko může být zmírněno velmi dobrou komunikační kampaní, která objasní hlavní účel a cíle PI.

Celkově přinesl meeting mnoho užitečných informací, které je možné při realizaci PI využít. Některé pobočky již pokročily do fáze, kdy mají PI podepsané, tedy prošly procesem definování jeho základních ustanovení, nebo v menším měřítku PI již kompletně realizovaly, a mohly tak reflektovat, kterým rizikům je možné efektivně čelit preventivními opatřeními a která je možné řešit až následně. Celkově vyplynulo, že je třeba v rámci PI dobře komunikovat nejen se zadavatelem a vítězným uchazečem, ale také s veřejností, která obtížněji vstupuje do problematiky zadávacích řízení.

Financováno z prostředků Evropské komise

Štítky: Pakty integrity