Jména prezidentských kandidátů bychom měli znát hned, myslí si David Ondráčka z Transparency International

Publikováno: 8. listopadu 2017

Do boje o prezidentský úřad se přihlásilo osmnáct kandidátů. Nominační lhůta skončila 7. listopadu a ministerstvo vnitra teď kontroluje, zda zájemci o Hrad splnili zákonné podmínky a můžou se volby zúčastnit. Konkrétní jména se ale veřejnost dozví až 24. listopadu. „Jde o navýsost demokratickou volbu, kde by mělo být bezodkladně známo, kdo se přihlásil,“ říká šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka, byť chápe důvody, že vnitro musí zkoumat podpisy.

Pražský hrad | zdroj: TI

Ukázalo se, že někteří poslanci podepsali podporu více kandidátům, což vyvolává dohady o tom, zda je to možné. Zatímco z ministerstva vnitra se ozývá názor, že je vše v pořádku, ústavní právníci, které oslovila MF Dnes, to považují za nesmysl.

„Já bych to bral tak, že pokud kandidát sežene podpisy deseti senátorů nebo dvaceti poslanců, měl by mít možnost se voleb zúčastnit,“ říká David Ondráčka.

David Ondráčka k nejasnostem okolo nominace prezidentských kandidátu | zdroj: TI

Transparentní účty, které si museli zřídit všichni kandidáti na prezidenta, a dodržování pravidel pro financování volební kampaně, bude kontrolovat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Ten sice smí udělit pokutu, ale nemůže napadnout výsledky voleb. Podle Davida Ondráčky jsou pravomoci instituce dostatečné, je ale třeba si uvědomit, že úřad vznikl teprve letos a prošel zatím jen jedním testem nedávných sněmovních voleb.

Každý prezidentský kandidát smí za volební kampaň utratit maximálně 40 milionů korun. David Ondráčka, ale upozorňuje na skutečnost, že v pravidlech není obsažena možnost financování z ciziny. Tento fakt vidí v souvislosti s přítomností mnoha ruských, čínských a dalších zahraničních firem jako problematický.

Zdroj: Český rozhlas

Riziko, že bude kandidát v případě zvolení pociťovat závazky vůči sponzorům, je podle Davida Ondráčky nemalé. „U té minulé volby jsme viděli, že například Miloš Zeman získával příspěvky na svůj účet ještě půl roku po volbách. Je otázka, zda se to mohlo projevit v přístupu k informacím nebo „ke dvoru“, abych tak řekl.“