Jak řešit problémy místních referend?

Publikováno: 22. února 2016

Fungují místní referenda jako efektivní nástroj prosazování vůle většiny občanů obce? S jakými překážkami se organizátoři místních referend v roce 2014 potýkali? Je možné pořádání místních referend usnadnit, aby se získal názor většiny občanů na důležité otázky?

  • Kulatý stůl k problematice místních referend | zdroj: TI

Kulatý stůl k problematice místních referend | zdroj: TI

Fungují místní referenda jako efektivní nástroj prosazování vůle většiny občanů obce?

Z analýz Transparency International – ČR (TI) vyplynulo několik klíčových problematických oblastí, které komplikovaly pořádání místních referend v rekordním roce 2014, kdy se jich konalo nejvíce za dobu účinnosti zákona, celkem 47. Tyto problémy byly projednány na kulatém stolu 10. února 2016, který TI uspořádala v rámci projektu Rok místních referend. Zúčastnili se ho kromě zástupců přípravných výborů referend z Prahy 7, 10 a Holešova zástupci Odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ČR, zástupce Nejvyššího správního soudu, Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR.

Hosté ocenili přínos TI ve zpracování podrobné Analýzy místních referend 2014 a vydání Kuchařky místního referenda – Manuálu pro aktivní občany, která srozumitelným způsobem popisuje postup uspořádání místního referenda občany, upozorňuje na problémy, na které si je třeba dát pozor a v neposlední řadě obsahuje cenné zkušenosti a doporučení organizátorů referend z celé ČR.

Kulatý stůl uvedl programový ředitel TI Radim Bureš a zdůraznil roli občanů ve správě věcí veřejných: Angažovaný, participující občan je nejlepším protikorupčním opatřením. Nástroj referenda představil jako jednu z metod participace občanů na rozhodování samosprávy, které je třeba obecně posilovat. Dále byly představeny hlavní poznatky a statistiky o místních referendech v ČR, které dokazují, že zájem občanů rozhodovat o věcech veřejných byl v roce 2014 zřejmý, s celkem 47 pořádanými referendy, z čehož 21 bylo vyhlášeno na základě občanské iniciativy. Dosud nejvíce, polovina všech referend však zůstala v roce 2014 neplatná (23), a kromě snižující se účasti občanů při hlasování svou roli sehrály i překážky ve spolupráci s obcemi, se kterými se organizátoři referend v roce 2014 setkávali.

 

S jakými překážkami se organizátoři místních referend v roce 2014 potýkali?

Následně byly konkrétní problémy s pořádáním referend v roce 2014 představeny samotnými členy přípravných výborů. Jan Čižinský představil obstrukce zastupitelstva Prahy 7 v případě formulace referendové otázky, Pavel Karhan organizující referendum v Holešově uvedl jako významnou překážku pro vyhlášení referenda poměrně vysoký počet podpisů, které musí přípravný výbor shromáždit a především přehnanou kontrolu podpisů ze strany obce (kdy obec vyškrtávala podpisy občanů z důvodu chybné diakritiky, uvedení „dtto“ u adresy členů rodiny, atd.). František Vosecký z Prahy 7 upozornil na negativní postup obce, který se opakoval i na dalších místech, a to vyhlášení tzv. „ukradeného referenda“, kdy zastupitelstvo obce vyhlásilo vlastní, upravené referendum v momentě, kdy se zdálo, že přípravný výbor nasbírá dostatek podpisů pod svůj vlastní návrh. Ivana Mádrová doplnila velmi podobné zkušenosti z Prahy 10, kde stejně jako na Praze 7 a v Holešově zastupitelstvo vyhlásilo referendum ze své vůle, bez respektu k otázkám a k termínu navrženému výborem. Jednotliví zástupci pořadatelů referend se shodli, že úspěšnost pořádání referend výrazně ovlivňuje organizace informační kampaně mezi občany, kdy zejména ve velkých městech, je zajištění dostatečné účasti občanů při hlasování bez spolupráce obce téměř nemožné.

 

Je možné pořádání místních referend usnadnit, aby se získal názor většiny občanů na důležité otázky?

Následně byly diskutovány okruhy, které z analýzy referend vyplynuly jako problematické a TI navrhla jejich projednání a zvážení možných opatření k nápravě. Prvním byla otázka vázanosti zastupitelstva návrhem přípravného výboru, respektování znění navržených otázek a navrženého termínu s cílem dostatečného prostoru pro informační kampaň a eliminace zařazování matoucích otázek. Na kulatém stolu jasně zaznělo, že ústavní zakotvení je dané a ve chvíli vyhlášení referenda nelze připustit, aby šlo o pouhou „prázdnou schránku“ a zájem obce na jasnosti otázek a stanovení vhodného termínu referenda umožňujícího vysokou účast občanů je daný a manipulace s cílem tomuto zabránit nejsou přípustné.

Dalším diskutovaným okruhem bylo posílení dozorových pravomocí či sankcí v případě nerespektování rozhodnutí přijatého v referendu.  Zdůrazněn byl existující nástroj vymahatelnosti rozhodnutí v referendu, kterým je výkon kontroly dozorových orgánů, které mohou konstatovat porušení zákona a požadovat zjednání nápravy. Zazněla také možnost, aby občané vyvolali situaci, kdy zastupitelstvo musí reagovat na problematiku rozhodnutou v referendu. Tou je podání žádosti o projednání dané problematiky na jednání zastupitelstva (podpořené podpisy minimálně 0,5 % občanů). Pokud by zastupitelstvo téma na jednání nezařadilo, nebo ho projednalo v rozporu s výsledky referenda, jednalo by se o nezákonný postup, na který lze dát podnět na výkon kontroly.

Poslední diskutovanou oblastí bylo možné snížení požadavku na účast 35% oprávněných osob pro zajištění platnosti referenda. Z analýzy roku 2014 vyplynulo, že referenda v obcích nad 3 tis. obyvatel byla platná jen výjimečně (v r. 2014 z 22 obcí nad 3000 voličů 4 referenda, zatímco ze zbylých 25 menších obcí bylo platných 20).  Shoda panuje proti přílišnému snižování této hranice z důvodu zneužitelnosti místního referenda. Návrhy na snížení obsahovaly například metodu odstupňování výše povinné účasti na základě velikost obce, stanovení hranice na základě průměrné účasti v několika komunálních volbách v obci či umožnění podepsání návrhu na vyhlášení referenda (případně i hlasování v referendu) i vlastníkům a podnikatelům na území dané obce. V diskusi dále zazněla zásadní potřeba posilovat oblast vzdělávání a informovanosti občanů, nejen ve formě potřebného vyššího zapojení obcí do samotné informační kampaně o konání referenda, ale i formou výchovy občana k jeho právům.

Závěrem se účastníci shodli, že je referendum především nástrojem k získání reprezentativního názoru občanů – dosažení vysoké účasti při hlasování je tak v zájmu jak občanů, tak obcí a může hrát významnou roli při rozhodování obce, zejména při nakládání s obecním majetkem. Referendum vyvolané přípravným výborem by mělo zůstat snadno využitelným, laikům přístupným, ale vzácně využívaným institutem, pojistkou v případě dlouhodobé nespolupráce obce, která nereflektuje názory svých občanů. Ani v případě kolize názorů občanů s názory zastupitelstva by obec neměla referendu bránit, ale podpořit dostatečnou účast a následně výsledky referenda zohlednit.

Závěrem Radim Bureš za TI uzavřel, ževe veřejném zájmu je pořádat referenda platná, tedy s dostatečným zájmem a zapojením občanů, a následná závaznost referend, tedy vyjádření převládajícího názoru, je už na samotných občanech.“

 

Logo link Obchod s bídou
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

Angažovaný, participující občan je nejlepším protikorupčním opatřením.

Související publikace

Související projekty

Rok místních referend

Prostřednictvím projektu ROK MÍSTNÍCH REFEREND chce TI předat široké veřejnosti soubor praktických znalostí a dovedností spojených s pořádáním místních referend. Zároveň chce občany seznámit s potencionálními riziky a překážkami, které mohou pořádání referend provázet. …

Vice o projektu