Blog Davida Ondráčky: „Potřebujeme lepší evropský právní rámec pro boj proti praní špinavých“

^{David Ondráčka, ředitel TI ČR a člen globální Správní rady TI | zdroj: TI}

Případ svým rozsahem ohrožuje i finanční stabilitu severské země. Korespondenční bankou, do případu výrazně zapletenou, je i největší německá banka Deutsche Bank, které na skandál doplatila mimo jiné propadem hodnoty svých akcií. To o efektivitě fungování evropského AML systému rozhodně nesvědčí.

Kromě toho jsme byli v posledních letech svědky masivních kauz praní peněz od Ázerbájdžánu, Malajsie, Brazílie, FIFA až po Paradise Papers. Ukazují schopnost kriminálních sítí převádět finanční prostředky přes hranice a prát peníze kdekoli po světě. Největším trendem jsou obchody s kryptoměnami, investice do nemovitostí a luxusního zboží.

Od roku 2014 hodnotí Finanční akční pracovní skupina (FATF), zda opatření států v oblasti AML v praxi skutečně fungují. Průměrná účinnost opatření proti praní špinavých peněz ale podle ní činí pouze 32 procent.

O nutnosti vytvořit lepší evropský právní rámec pro boj proti praní špinavých peněz se na evropské úrovni mluví dlouho. Některé konkrétní kroky přišly ve čtvrté směrnici proti praní špinavých peněz. Jde například o transparentnost při rozkrývání majetkových a vlastnických struktur společností ve vztahu k evropským fondům a veřejným zakázkám, spolupráci mezi členskými státy při výměně informací, zavedení hlášení o podezřelých aktivitách a analýzy základních příčin nedostatečného hlášení. Bohužel nová pravidla včas neimplementovalo 21 z 28 členských zemí Evropské unie.

Česká republika v zájmu posílení boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti od loňského ledna zavedla evidenci skutečných majitelů firem i svěřenských fondů. Avšak přístup do evidence má kromě vyjmenovaných institucí z veřejnosti pouze ten, kdo prokáže svůj oprávněný zájem.

Pátá AML směrnice, kterou mají členské země implementovat do ledna 2020, již plnou veřejnost rejstříku předpokládá. Neřeší ale, jak zaručit jeho naplnění. Ironií je, že na českém Informačním systému skutečných majitelů je přímo uvedeno, že „případné nesplnění povinnosti zapsání skutečného majitele nenese žádné přímé sankce“. Podle toho také reálná naplněnost evidence vypadá. I to tedy vyvolává další nutnost změn.

Po finanční krizi v roce 2008 se v Evropě objevila také nová investiční schémata nabízející státním příslušníkům třetích zemí rychlé bydliště nebo občanství výměnou za investice do místní ekonomiky. Jsou to vstupenky do Evropy, Schengenu a k efektivnímu praní peněz na evropském trhu.

Jednotlivé členské země mají velmi odlišné požadavky, někde je jejich kontrola čistě formální, jiné státy přímo nabízí „kupte si u nás občanství“. Je zřejmá nutnost pro vydávání takzvaných zlatých víz zavést společné standardy.

Autor je ředitelem TI ČR a členem globální Správní rady TI.