Zkušenosti členských států s využíváním nástroje paktů integrity

^{Bruselské setkání projektu Pakty Integrity | zdroj: TI}

Český projekt patří k dalším 17 pilotním projektům realizovaných v 11 státech, které iniciativa TI a DG Regio pod jednotnou hlavičkou projektu sdružuje. Kromě ČR zkoušejí organizace občanské společnosti (většinou pobočky TI) využívat pakt integrity v Itálii, Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku, Řecku, Polsku, Litvě, Lotyšsku, Portugalsku a ve Slovinsku. V každé zemi je ústředním tématem zakázky jiná oblast a liší se i fáze, ve kterých se sledované veřejné zakázky nacházejí.

Projekt běží třetím rokem. Pravidelné hodnocení zkušeností s jeho průběhem bylo i jedním z cílů listopadového setkání v Bruselu, na které přijeli zástupci všech zapojených zemí a smluvních stran jednotlivých paktů: zadavatelé sledované zakázky, dodavatelé a monitorovací týmy, ale i zástupci protikorupčních orgánů, úřadů pro zadávání veřejných zakázek, a především donora – DG Regio.

Sdílení mezinárodní praxe

Cílem setkání bylo reflektovat zkušenosti s implementací paktů integrity v jednotlivých zemích a diskutovat problémy, které překračují národní hranice a vstupují do evropské dimenze. K důležitým cílům setkání patřilo i sdílení mezinárodní dobré praxe, která posiluje protikorupční principy v oblasti zadávání veřejných zakázek.  Patricie Moreira, výkonná ředitelka Sekretariátu Transparency International v úvodní řeči pronesla, že korupce ohrožuje demokracii tím, že podkopává důvěru občanů ve vládu. A právě myšlenka v navrácení důvěry občanů ve veřejnou správu a dodržování legálního rámce u velkých státních zakázek byla hlavním mottem celého setkání.

^{Bruselské setkání projektu Pakty Integrity | zdroj: TI}

Workshopů a panelových sezení se zúčastnilo přes 120 lidí. Prezentován byl i pohled DG Regio na další vývoj po roce 2020 v oblasti zadávání veřejných zakázek. Evropská komise chce zajistit, aby členské státy využívaly prostředků z fondů politiky soudržnosti co nejlépe a aby byl dopad těchto financí na život občanů co největší. Zároveň platí, že veřejné zakázky tvoří 19 % unijního HDP a přibližně 48 % evropských strukturálních a investičních fondů je vynakládáno prostřednictvím veřejných zakázek.

Z hlediska takové výše objemu je veřejné zadávání pro příslušné orgány členských zemí výzvou, a to i v kontextu výsledků sedmé zprávy o soudržnosti, ze které vyplývá, že ve státech  Evropské unie je stále počet veřejných zakázek s jediným uchazečem velmi vysoký. Otázkou je, zdali jsou tyto zakázky hospodářsky výhodné a zdali z nich občané mají takový profit, jaký by mohli mít. I proto dává zapojení občanské společnosti do procesu dohledu nad veřejným zadáváním obrovský smysl.

Projekt, který má výsledky

I když je implementace operačních programů a projektů spolufinancovaných z EU v členských zemích stále ovlivňována zpožděním (a to vlivem delších schvalovacích procesů regulačního rámce, malou administrativní kapacitou atd.), monitorování procesů zadávání veřejných zakázek v rámci projektů Paktů integrity již výsledky přineslo. Několik nezávislých monitorů (organizací občanské společnosti) již sdílelo svá zjištění o probíhajících nesrovnalostech v rámci sledované veřejné zakázky.

^{Infografika k projektu Pakty Integrity | zdroj: TI}

Česká jednotka

Setkání v Bruselu se kromě zástupců českého monitorovacího týmu z TI (Lenka Lenochová, Pavel Jiříček) zúčastnila zástupkyně zadavatele z Ministerstva pro místní rozvoj – ředitelka odboru správy monitorovacího systému RNDr. Blanka Fischerová a zástupce dodavatele Miroslav Rút z BDO IT a.s., kteří i vystoupili v roli panelistů.

Dosavadní spolupráci na realizaci paktu integrity shrnula RNDr. Fischerová v příspěvku, v němž za hlavní pozitiva iniciativy označila možnost vnést do celého procesu zadávání zakázek nový pohled, nové zkušenosti a nové metody. Vyzdvihla i otevřenost celého procesu a transparentní spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami. Také zaznělo, že ministerstvo má v úmyslu využít získané zkušenosti i v budoucích iniciativách.

M. Rút spolupráci v rámci projektu hodnotil také celkově pozitivně, zmínil ale i aspekt zvýšené administrativní zátěže, která ze závazku vyplývá. Ve využívání paktu integrity vidí budoucnost, a to zejména pro veřejné zakázky velkého objemu např. z oblasti IT nebo infrastruktury.

Čekání na závěr

I přes to, že evropský projekt paktů integrity je v polovině své realizace, vyjádřit číselně objem financí, které byly díky projektu ušetřeny, je v této fázi složité. Nejdříve je potřeba celým procesem veřejné zakázky projít a žádná ze sledovaných zakázek dosud do závěrečné fáze nepokročila. Přesto je již nyní jasné, že minimálně evropský rozměr projektu a možnost porovnání praxí jednotlivých zemí v oblasti veřejných zakázek v kontextu legálního rámce a národních zákonů je velkým přínosem.