Vyzýváme senátory k podpoře novel Ústavy ČR a zákona č. 166/1993 Sb., o NKÚ

Otevřený dopis senátorům vyzývající ke schválení novel Ústavy ČR a zákona č. 166/1993 Sb., o NKÚ

Vážená paní senátorko, vážený pane senátore,

neziskové organizace Transparency International, Ekologický právní servis a Oživení Vám před zítřejším jednáním Senátu, kde budete jednat o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, zasílají svoje stanovisko k projednávanému zákonu a změně Ústavy ČR a prosí Vás, abyste oba návrhy schválili. Klíčové sdělení našeho dopisu je, že při rozšíření pravomocí NKÚ i na obce a kraje nedojde k žádnému relevantnímu nárůstu kontrol ze strany NKÚ. Personální kapacity úřadu zůstanou podobné, reálně lze proto očekávat několik jednotek kontrol za rok. Jedna obec tak bude kontrolována jednou za několik desítek let, není potřeba se ze strany NKÚ obávat nějaké „šikany“.

Argumenty k podpoře novel Ústavy ČR a zákona č. 166/1993 Sb., o NKÚ

S návrhem na kontrolu hospodaření s majetkem územních samosprávných celků prováděnou NKÚ přišli původně poslanci ČSSD a ODS, podle nichž je rozšíření pravomocí NKÚ na obce a kraje důležitým protikorupčním signálem. Souhlasíme s názory NKÚ, že novela je klíčová pro lepší kontrolu nad vynakládáním veřejných peněz.

Novela zajistí lepší dohled nad veřejnými zakázkami a větší tlak na hospodárné využívání veřejných prostředků mimo jiné obcemi a kraji. Návrh má zajistit vícestupňovou kontrolu veřejných financí. Nejedná se o duplicitní kontrolu, ale o nejvyšší článek vícestupňové kontroly, tzv. kontrolu následnou. Návrh je jedním z opatření reformy veřejných financí a měl by napomoci k dosažení vyrovnaných veřejných rozpočtů.

Podle čl. 18 Limské deklarace o základních směrech finanční kontroly, která je významným a v prostředí Evropské unie všeobecně uznávaným dokumentem Mezinárodní organizace kontrolních úřadů (INTOSAI), má celá správa veřejných prostředků bez ohledu na to, zda a jakým způsobem se to odráží ve státním rozpočtu, podléhat kontrole příslušného nejvyššího kontrolního úřadu.

Navrhovaná úprava je přitom koncipována tak, aby bylo respektováno specifické postavení územních samosprávných celků garantované Ústavou, podle které stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

Návrh ústavního zákona nemá dopady na rozpočty krajů a obcí. Naopak v případě přijetí úpravy rozšiřující kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu lze předpokládat větší tlak na řádné využívání veřejných prostředků obcemi a kraji a tím i vytvoření předpokladů pro úsporu v rámci těchto rozpočtů.

NKÚ má v současnosti právo kontrolovat cca 620 subjektů. Po rozšíření pravomocí by tento počet narostl o cca 18 550 subjektů. Při zachování současných kapacit NKÚ by se tedy kontrola krajů a obcí dotkla ročně řádově jednotek subjektů, což nelze označit za přetěžování samosprávy. Smyslem rozšíření pravomocí NKÚ je i preventivní dopad tohoto kroku.

K tomu poznamenáváme, že se naše organizace setkávají s velkým množstvím podnětů, které poukazují na nehospodárné nakládání s majetkem ze strany samospráv, což vypovídá o dlouhodobě neřešeném problému neexistující kontroly efektivního a účelného vynakládání majetku a prostředků, který je v samostatné působnosti obce. Zákon o obcích sice nařizuje samosprávám provádět kontrolu hospodaření, ale tu kraj nebo za úplatu najatý auditor zaměřuje pouze na prověření účetní správnosti ročního hospodaření. Prakticky žádný nezávislý orgán se již nezabývá otázkou, za jakou cenu byl majetek ze strany obce pronajat či prodán.

Důležité také je, že činnost NKÚ nevyúsťuje ve zjednávání nápravy zjištěných nedostatků, neboť se jedná o orgán bez exekutivní pravomoci. NKÚ je orgánem vyhledávacím, jehož úkolem je upozorňovat na existující problémy. Výsledkem kontroly je kontrolní závěr, který však nemá na majetkoprávní úkony, které budou předmětem kontroly, vliv, tj. nebude představovat žádný bezprostřední zásah do činnosti územní samosprávy a není tedy v rozporu s ústavně zaručenou autonomií výkonu územní samosprávy.

Při hodnocení možných dopadů rozšíření pravomocí NKÚ i na obce a kraje je vhodné přihlédnout na zkušenosti v zahraničí. Například na Slovensku tamní Združenie miest a obcí Slovenska poděkovalo po sedmi letech existence obdobného zákona prezidentovi NKÚ SR Jánovi Jasovskému za korektní a přínosnou spolupráci a on sám pak ve svém projevu na sněmu ZMOS hovořil o dobré spolupráci mezi NKÚ SR a samosprávou, která je pozitivně vnímána nejen občany. Viz Stanovisko NKÚ SR k návrhu štátneho rozpočtu na rok 2013.

Děkujeme za zvážení našich stanovisek a za schválení změny Ústavy i prováděcího zákona.

V Praze, 29. ledna 2013

za Transparency International David Ondráčka, ředitel

za Ekologický právní servis Martin Fadrný, vedoucí sekce Odpovědný stát

za Oživení Štěpán Rattay, předseda

Ke stažení:

Argumenty k podpoře novel Ústavy ČR a zákona č. 166/1993 Sb., o NKÚ