Studie národní integrity

Publikováno: 15. dubna 2011

Na dvouletém projektu Studie nárdní integrity začala TIC pracovat na konci roku 2010 a v prosinci roku 2011 vydala publikaci Studie národní integrity. Věříme, že tato celostní „systémová analýza“ je nutná pro odpovídající diagnózu korupčních rizik a vývoj efektivních strategií proti nim.

Studie národní integrity (National Integrity Systém – NIS) je zaměřena na výzkum základních institucionálních stavebních kamenů demokratického státu a vlády práva, které jsou nezbytné pro efektivní protikorupční politiku. Seznam těchto „pilířů“ zahrnuje mimo jiné exekutivu, legislativu, soudnictví, veřejný sektor, hlavní dohledové instituce (např. Nejvyšší kontrolní úřad, ombudsman), ale také politické strany, média, občanskou společnost a obchod.

Pokud tyto pilíře fungují správně, tvoří zdravý a silný systém národní integrity, který je úspěšný v boji proti korupci. Pokud v nich však některé instituce neexistují, špatně fungují či nejsou zavedena náležitá pravidla a není zajištěno jejich odpovědné chování, otevírá se možnost pro korupci se všemi jejími negativními vlivy. Proto posílení systému národní integrity podpoří i lepší správu země.

Studie národní integrity

Smyslem studie NIS není zabývat se mírou a projevy korupce v České republice, ale na omezeném prostoru průřezově popsat fungování (a hlavně dysfunkce) výše uvedených základních institutů. Výsledkem výzkumu bude analýza jednotlivých pilířů systému, vztahů mezi nimi i hodnocení jejich síly ve vztahu k celému systému. Jeho předností je, že se zkoumají institucionální předpoklady, které k šíření korupce spíše přispívají nebo jí naopak brání.

U každého pilíře jsou pojednány tři dimenze – celková způsobilost instituce k zajištění potřebných funkcí, (2) systém správy a řízení dané instituce ve smyslu zajištění jejího poctivého, průhledného a zodpovědného fungování, (3) role a míra, v jaké daná instituce přispívá k celkové integritě systému. V rámci těchto dimenzí jsou ohodnoceny také další indikátory, jako například zdroje a míra nezávislosti či transparentnost, zodpovědnost a integrita. Většina indikátorů je zkoumána nejen na rovině formální, tedy z hlediska právního nastavení systému, ale také v rovině praxe a skutečného fungování instituce. Výzkum jako takový se neopírá pouze o studium dokumentů, ale také o rozhovory s osobami prakticky i teoreticky obeznámenými s chodem dané instituce. Tento přístup tak umožňuje pokrýt i případné rozdíly mezi „předpisy“ a „praxí“.

Závěrečná podoba studie není pouze dílem jednoho výzkumníka. Podíleli se na ní experti prostřednictvím poradní skupiny, jejíž příspěvek je nedílnou součástí výzkumu NIS. Poradní skupina měla významný poradní hlas při konečném designu výzkumu (určení „obsahu“ pilířů, návrh možných osob pro dotazování atd.). Jejím posláním bylo také připomínkovat návrh výsledné studie, a schválit bodové ohodnocení síly pilířů. Příležitost se ke studii NIS vyjádřit měli i zástupci dotčených institucí a další zainteresované osoby během již zmíněného NIS workshopu. 

Jelikož Studie národní integrity nemá být pouze popisem stávající situace, ale také důležitým nástrojem plánování dalších kroků v oblasti boje proti korupci, bude další fází projektu stanovení priorit budoucích proti-korupčních aktivit právě na základě jejích zjištění.

Projekt probíhal v letech 2010 – 2012 a byl finančně podpořen: 

European Commission