Stanovisko TI k návrhu zákona o audiovizi

Publikováno: 11. června 2012

TI zpracovala připomínky k návrhu zákona o audiovizi (podpoře kinematografie), který je ve druhém čtení ve sněmovně. TI apeluje na poslance, aby nepodlehli televiznímu lobbingu. Celé stanovisko najdete dále v tomto článku. 

TI vítá snahu vlády řešit nově nedostatečnou právní úpravu filmového průmyslu, položit základy pro jeho rozvoj a posílit hospodárnost a transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. Vládní návrh zákona o audiovizi však zůstal na půli cesty a obsahuje několik sporných míst. TI zároveň varuje před přijetím dalších neuvážených pozměňovacích návrhů (masivně tlačených lobbisty), které by návrh ještě zhoršily. Klíčová zůstává odpovědnost poslanců ve volbě kvalitních odborníků do Rady Fondu a vyhnutí se politickým nominacím. 

Poslanecká sněmovna nyní projednává ve druhém čtení vládní návrh zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie. TI nadále sleduje vývoj v této oblasti a v návaznosti na březnovou tiskovou zprávu se zabývá návrhem zákona, který by měl komplexně upravit celou problematiku kinematografie, včetně způsobu rozdělování státní podpory. TI varuje před prosazováním účelových změn v návrhu, které mohou sabotovat právě transparentnost a hospodárnost, a apeluje na poslance, aby se v legislativním procesu zasadili právě o tyto principy. TI upozorňuje na tato problémová místa:

1)      Maximální výše podpory

V současné chvíli je nejvyšší možná podpora 50% zakotvena v podzákonném předpisu. Zároveň s tím nechává Evropská komise prostor pro definování tzv. náročného („artového“) díla, které podléhá určitým výjimkám. Atributy náročného díla stanoveny nejsou.

TI se domnívá, že v zájmu zvýšení právní jistoty a transparentnosti je potřeba, aby v zákoně byla jasně definována maximální výše podpory pro jeden projekt. Zákonodárce by též neměl předem rezignovat na definici náročného díla. Přestože nalezení obecné hranice náročného díla je složitý proces, který budou provázet spory, jedná se o díla zasluhující zvýšenou pozornost.

2)      Příjemci podpory

V návrhu zákona by mělo být přesněji určeno, kdo je oprávněn žádat o přidělení podpory a na jaké dílo. V současné chvíli není zcela jasné, zda se může o podporu ucházet pouze tvůrce kinematografického díla (film nebo jiné obdobné dílo) nebo např. televize na své pořady, které by byly pouze formálně označeny za kinematografické dílo.

Jako vhodné se tedy jeví rozšíření předpokladů, které musí splňovat příjemce podpory, a doplnění definice kinematografického díla. Pouhý odkaz na autorský zákon, jak je tomu nyní, nastolené otázky neřeší.

Spoléhat v tomto ohledu na trvalou uvědomělost členů Rady Fondu, že se budou držet nepsaných pravidel, se jeví přinejmenším jako naivní.

3)      Kritéria hodnocení projektů

Stejně jako u stanovení maximální výše podpory by se kritéria, podle kterých budou hodnoceny projekty a žádosti o podporu, měla objevit přímo v zákoně (resp. příloze). Jejich úprava prakticky jen ve statutu Fondu je dle názoru TI nedostatečná, protože otvírá možnost pro jejich časté a účelové změny.

Přesná a jasná kritéria by měla být především otázkou zákonné normy, technické detaily mohou nadále zůstat v podzákonném předpise, aby se zachovala jejich flexibilita.

4)      Expertní analýzy

Návrh zákona zavádí povinnost před rozhodováním o přidělení podpory nechat vyhotovit dvě expertní analýzy projektu. Rada Fondu, která o přidělení dotace rozhoduje, však není expertní analýzou nijak vázána. Nabízí se otázka, zda by nebylo účelné zvýšit počet expertů (na 3 nebo 5) a zároveň uložit Radě povinnost zásadně přihlížet k celkovému doporučení (zda podpořit či nikoliv), případné odchylky od expertní analýzy řádně zdůvodnit a nechat Radě pravomoc rozhodnout o výši a formě podpory.

5)      Přístup k informacím a veřejné hlasování Rady Fondu

Přechozí bod úzce souvisí s veřejností informací o činnosti Fondu a hlasováním v Radě Fondu. Návrh zákona dělá v tomto ohledu výrazný krok kupředu, když podstatné dokumenty (žádosti, expertní analýzy, rozhodnutí) mají být zveřejnovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Stranou však zůstala úprava tajného či veřejného hlasování Rady Fondu, kterou možná bude řešit až statut Fondu.

Za předpokladu, že by expertní analýzy zůstaly naprosto nezávazné a hlasování tajné, vzniká velké riziko zákulisních tlaků a naprostá neodpovědnost členů Rady Fondu za jejich činnost. TI jednoznačně doporučuje a podporuje zavedení veřejného hlasování a otevřenost celého dotačního procesu. TI to považuje za důležitý princip fungování státních podpor.

6)      Personální obsazování Rady Fondu

Členové Rady Fondu jsou voleni Poslaneckou sněmovnou PČR na návrh ministra kultury, kterému předkládají kandidáty občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení a vzdělávací zařízení působící v kinematografii. Kandidáti musí pocházet z řad uznávaných a zkušených odborníků této oblasti.

Neuralgickým bodem této úpravy je institut uznávaných a zkušených odborníků. Nikde totiž není specifikováno, jak dlouhou praxí jakého druhu se může konkrétní osoba kvalifikovat pro kandidaturu do Rady Fondu, což by mělo být dle názoru TIC v návrhu zákona přesněji upraveno. Nově budou členové Rady placeni.

V konečném důsledku bude vždy největší odpovědnost ležet na poslancích, aby vybrali kvalitní kandidáty do Rady. Osobnosti, u kterých nebude pochyb, že jsou schopni tuto práci dělat kvalifikovaně a za svým rozhodováním si stát.

7)      Pravomoci Výboru

Výbor, jakožto kontrolní orgán, by měl být vybaven náležitými pravomocemi, aby nepůsobil jen formálně a mohl řádně plnit svou funkci. V této chvíli může výbor při zjištění nesrovnalostí v hospodaření předat svá zjištění pouze řediteli Fondu.

Výbor musí nutně disponovat náležitými pravomocemi. V opačném případě není důvod pro jeho ustavení a jeví se jako nadbytečný orgán.

8)      Otázka evropského práva

Vzhledem k tomu, že podpora kinematografie spadá do režimu státní podpory upravené primárním právem EU, je povinností každého členského státu mít vnitrostátní legislativu v souladu s evropskou. Zde to zjednodušeně znamená povinnost mít od Komise schválenou výjimku ve smyslu, že vnitrostátní podpora kinematografie neovlivňuje podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu.

Z uvedených důvodů je tedy potřeba klást zvýšenou pozornost právě na eurokonformitu schvalovaného předpisu a nepodceňovat rizika související s legislativou EU.

Ke stažení:

Stanovisko TI k návrhu zákona o audiovizi