Praha může záznamy zastupitelstev zveřejňovat

Publikováno: 2. listopadu 2011

Tisková zpráva Otevřené společnosti, o.p.s., Oživení, o.s. a Transparency International ČR, o.p.s.

Otevřená společnost o.p.s., Oživení, o.s. a Transparency International – Česká republika o.p.s. (TIC) nesouhlasí s rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy nezveřejňovat audiovizuální nahrávky ze zasedání zastupitelstva města. Magistrát tím zcela popírá svou proklamovanou snahu o zprůhlednění rozhodovacích procesů samosprávy. Alibistické odůvodnění neodborným, právně neopodstatněným a nezávazným „sdělením“ Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOU) má jen oklamat veřejnost. Čtvrteční zasedání pražského zastupitelstva věnované mj. územnímu plánu a protikorupční strategii si tak zájemci o dění na magistrátu nebudou moci prohlédnout v záznamu – poprvé po několika letech.

Sdělení rozesílané ÚOOÚ, které neobsahuje žádný seriózní právní argument, nepochopitelně opomíjí, že zákony výslovně umožňují publikovat některé osobní údaje o definovaných okruzích osob[1]. Navíc na jednání s představiteli ÚOOÚ v září t.r. za účasti Oldřicha Kužílka z Otevřené společnosti bylo jasně potvrzeno, že záznamy zveřejňovat možné je. „Skrývání záznamů na základě takto nedůvěryhodného nezávazného sdělení ÚOOÚ, ke kterému po jiných městech a obcích nyní přistoupil Magistrát hl. m. Prahy, tak vyvolává dojem, že jde o účelovou inscenaci a kouřovou clonu s cílem omezit transparentnost“ dodává k tomu O. Kužílek.

Zasedání zastupitelstva jsou veřejnosti přístupná, stejně tak lze občanům obce zpřístupňovat písemné zápisy. Úřad nic nenamítá ani proti přímým přenosům z jednání zastupitelstva. Mnoho obcí a měst své služby občanům ještě zlepšilo umístěním audiovizuálních záznamů zastupitelstva na internetových stránkách. Jednání v naprosté většině navíc probíhají tak, že se na nich žádné chráněné osobní údaje neprojednávají. Jan Kotecký z občanského sdružení Oživení k tomu uvádí: „V případě jednání zastupitelstva o majetkoprávních úkonech obce jednoznačně převládá ústavou zaručené právo na informace nad právem na ochranu osobních údajů. Pokud Magistrát chce dostát svému deklarovanému úsilí o zavedení transparentních rozhodovacích procesů, měl by ve zveřejňování záznamů pokračovat a anonymizovat v nich jen zcela výjimečně se vyskytující chráněné osobní údaje a projevy osobní povahy, pokud se vůbec objeví.“ Se správně vedeným jednáním a přípravou podkladů představuje následná výjimečná anonymizace záznamů snadnou technickou možnost nezbytné ochrany soukromí.

Neodůvodněný neformální „pokyn“ a výhrůžka městům a obcím, aby nezveřejňovaly záznamy, představují bezprecedentní vykročení nezávislého úřadu do politické a ideologické sféry. „Úřad tím opětovně potvrdil, že je institucí, která neplní svou zákonnou roli, ale formalistickým výkladem zákonů pouze slouží nejrůznějším politickým zájmům,“ říká Vladan Brož z Transparency International ČR.

Magistráty Prahy, Liberce a Karlových Varů (kde se v posledních měsících odehrály podobné scénáře) jsou dostatečně silnými hráči na to, aby mohly obhájit zveřejňování záznamů před soudem, který je na rozdíl od zpolitizovaného ÚOOÚ autoritativní a nezávislou rozhodující instancí. Fakticky je ale nepravděpodobné, že by k tomu vůbec došlo, neboť novela zákonů o územních samosprávných celcích, připravovaná Ministerstvem vnitra, již výslovně se zveřejňováním audiovizuálních záznamů jednání zastupitelstev počítá.

Sdělení ÚOOU ze dne 3. 10. 2011 zde

Tisková zpráva ke stažení zde

 

Oldřich Kužílek

Otevřená společnost, o.p.s., projekt Otevřete.cz

kuzilek(zavináč)otevrete.cz

 

Jan Kotecký

Oživení, o. s.

jan.kotecky(zavináč)oziveni.cz

tel: 725 919 943

 

Vladan Brož

Transparency International ČR, o. p. s.

broz(zavináč)transparency.cz

tel.: 608 181 474



[1] Například o příjemcích veřejných prostředků lze zveřejnit jméno, příjmení, rok narození, obec trvalého pobytu a údaje o přijatých veřejných prostředcích. O funkcionářích a zaměstnancích veřejné správy a o veřejně vystupujících osobách (např. řečníkovi na zastupitelstvu), lze zveřejnit to, co se týká jejich veřejné činnosti a vystupování. Podle rozsudků soudů je navíc třeba též v situacích neupravených přesně právním předpisem posoudit, zda převažuje zájem veřejnosti na informování nad zájmem na ochraně soukromí, tedy provést test veřejného zájmu.