Podle průzkumu Transparency International poskytlo 9 % českých domácností úplatek za veřejné služby

^{Infografika | zdroj: TI}

Globální barometr korupce 2016

TI se při přípravě nového reportu Lidé a korupce: Evropa a Střední Asie dotazovala téměř 60 tisíc občanů ve 42 zemích Evropy a Střední Asie na jejich zkušenosti s korupcí v  každodenním životě. Tento report je součástí Globálního barometru korupce. Pro upřesnění doplňujeme, že se nejedná o Index vnímání korupce, kde jsou dotazováni experti, a který bude zveřejněn v lednu 2017.

Více než polovina obyvatel států Evropské unie (53 %), kandidátských zemí EU (53 %) a post-sovětských států (56 %) uvedla, že jejich vláda selhala v omezování korupce. Vlády Ukrajiny (86 %), Moldávie (84 %), Bosny a Hercegoviny (82 %) a Španělska (80 %) hodnotili jejich občané nejhůře. Téměř třetina občanů v celém regionu věří, že jejich vládní představitelé a zákonodárci jsou zkorumpovaní, a většina se domnívá, že jejich vlády nedělají v boji proti korupci dost.

^{Infografika | zdroj: TI}

Jak si stojí Česká republika

Z výsledků vyplývá, že se nejlépe umístilo Německo, Švédsko a Švýcarsko. Na chvostu se pak nachází Rusko, Srbsko a Ukrajina. Česká republika se v rámci výsledků umístila v pomyslném středu tabulky, po boku Běloruska a Lotyšska. Průzkumu v České republice se zúčastnil reprezentativní vzorek ve věkové kategorii 18+ v celkovém počtu 1 532 respondentů.

Na otázku, zda za posledních 12 měsíců poskytla jejich domácnost úplatek za veřejné služby, odpovědělo kladně 9 % českých respondentů. Sousední domácnosti v Polsku a na Slovensku se přiznaly k úplatkům v 7 %, resp. 12 %. Nejlépe dopadla Velká Británie s 0 %, a hned po ní Švédsko s 1 %.

Většina respondentů považuje korupci v České republice za závažný problém. Dotazovaní také odpověděli, že si vláda nepočíná v potírání korupce dobře. Za problém se středním rizikem uvedli korupci členů parlamentu. Většinově se také shodli, že lidé v ČR dávají úplatky v menší míře, ale zároveň není běžné korupci oznamovat.

„Korupce mění formu, vlivné skupiny už nepotřebují porušovat zákon, ony si prosadí úpravu pravidel hry a drží zdání legálnosti. To lidi cítí, vadí jim dvojí metr a beztrestnost vybraných. Ale mají pocit, že to sami příliš změnit nemohou,“ říká David Ondráčka, ředitel TI.

^{Infografika | zdroj: TI}

Vybrané závěry barometru

V průměru jedna z šesti domácností poskytla úplatek při přístupu k veřejným službám. Ač byla čísla nízká v mnoha zemích EU, znatelně se zvyšovala tím, čím víc se postupovalo na východ; nejvyšší čísla byla v Tádžikistánu (50 %), Moldávii (42 %), Ázerbájdžánu, Kyrgyzstánu a Ukrajině (38 %) a v Rusku (34 %). V rámci EU dopadlo nejhůře Rumunsko s 29 %, následováno Litvou s 24 %.

V nejbohatších zemích věří téměř dvě třetiny lidí (65 %), že bohatí mají příliš velký vliv na politiku, naproti tomu pouze 44 % v kandidátských zemích a 46 % v rámci Společenství nezávislých států (SNS). Ve Španělsku se domnívá 88 % lidí, že bohatí lidé a firmy mají nepatřičný vliv na rozhodování vlády – v Portugalsku pak 85 %, ve Francii 79 % a v Německu a Velké Británii 77 %.

„Korupce je závažným problémem v Evropě i Střední Asii. Mnoho občanů EU vidí, jak bohatí a politici deformují systém ve svůj prospěch,“ říká José Ugaz, předseda mezinárodní správní rady Transparency International. „Vlády jednoduše nedělají v otázce korupce dost, protože ze současného stavu profitují ti nejvýše postavení. Aby se prolomil tento nezdravý vztah mezi bohatstvím, mocí a korupcí, musí vlády tlačit na vyšší transparentnost, včetně veřejných registrů konečných vlastníků. Je těžké odstranit pevně zakotvené zkorumpované elity a oligarchy z vrcholu pyramidy. Ale viděli jsme, že je to možné, pokud se lidé semknou a požadují od svých představitelů vyšší standard a soudní cestou je tlačí k zodpovědnosti.“

Jednou z klíčových překážek v boji proti korupci je nedostatek ochrany pro ty, kteří se proti ní ozvou. 30 % všech dotázaných v celé Evropě a ve Střední Asii uvedlo, že hlavním důvodem, proč více lidí nehlásí korupci, je obava z důsledků. Dva z pěti whistleblowerů čelili odvetným opatřením. Oznamování korupce s sebou stále nese stigma a řada dotázaných si myslí, že to není společensky přijatelné.

Jen málo občanů má možnost korupci ve své zemi zastavit: méně než polovina lidí (47 %) v zemích EU má dojem, že může něco změnit.

Jaká jsou doporučení

TI sestavila 3 klíčová doporučení pro omezení politické korupce a také jako pomoc pro občany, kteří chtějí oznámit korupci bez strachu z odvety. Vlády napříč Evropou a Střední Asií by měly:

• mít transparentní pravidla lobbingu a veřejný registr lobbistů, aby mohla být politická rozhodnutí lépe kontrolována

• zabezpečit nezávislost soudů, zejména v kandidátských zemích a v zemích Společenství Nezávislých Států, konkrétně snížením vlivu výkonné moci nad soudnictvím a prokuraturou, a mít transparentní a objektivní systémy pro jmenování, překládání a odvolávání soudců a státních zástupců

• chránit whistleblowery a zajistit další vyšetřování v návaznosti na jejich odhalení

Ke stažení

Tisková zpráva TI

Často kladené dotazy

Infografika – mapa

Infografika – klíčová zjištění

Infografika – korupce z pohledu občanů

Podívejte se, jak o Globálním barometru korupce 2016 informují média

Aktuálně.cz – Úplatek za veřejné služby dalo 9 procent Čechů. Lidem vadí dvojí metr ve společnosti, ukázal průzkum

iHNED.cz – Devět procent Čechů dalo úplatek za veřejné služby. V průzkumech si vedeme podobně jako Bělorusko

Týden.cz – Úplatek za veřejné služby dalo devět procent Čechů

EuroZprávy.cz – Úplatek dalo devět procent Čechů, ukázal průzkum

Deník.cz – Průzkum: Úplatek za veřejné služby dalo devět procent Čechů

Štítky: Mapování korupce , GCB