Nezávislost a nestrannost soudců a jejich působení v orgánech nepodnikatelských právnických osob

Publikováno: 21. února 2013

TI se v nedávné době začala zajímat o problematiku působení soudců v orgánech občanských sdružení a dalších společenských organizacích, ve kterých vykonávají činnosti podobné náplni práce soudce.

Zákon o soudech a soudcích stanoví, že soudci jsou povinni dbát o to, aby jejich chování v soukromém životě mimo jiné neohrožovalo a nenarušovalo důvěru v nestranné, nezávislé a spravedlivé rozhodování soudů. Zejména je pak zakázáno působení soudců jako rozhodců a zprostředkovatelů řešení právních sporů.

Na první pohled se může zdát, že se jedná o aktivity, které jsou v souladu s povoláním soudce a nemohou nijak narušit fungování soudů. Zároveň je jistě právem soudců se účastnit občanského a spolkového života. Na druhou stranu je nutno brát v potaz i skutečnost, že na výkon povolání soudce se kladou zvýšené nároky i v osobním a veřejném životě (jak ostatně konstatuje i důvodová zpráva k zákonu o soudech a soudcích), přičemž na soudní funkcionáře a soudce vyšších soudních stupňů soudní soustavy se hledí ještě přísněji.

Ministerstvo spravedlnosti se k otázce působení soudců v právnických nepodnikatelských subjektech vyjádřilo zcela jasně ve svém stanovisku (zde), když konstatovalo, že se soudci mohou sdružovat v různých spolcích a sdruženích, ale je vždy nutno individuálně posuzovat, jak činnost těchto subjektů může zasáhnout do nestrannosti a nezávislosti jednotlivých soudců. Soudci však dle ministerstva nesmí působit v orgánech právnických osob, jejichž úkolem je řešení právních sporů v nejširším smyslu (týkajících se i vnitřních předpisů či stanov).

Řada soudců zastávala posty např. v orgánech Fotbalové asociace České republiky (bývalý Českomoravský fotbalový svaz), které v podstatě řešily obchodní spory mezi společnostmi (fotbalové kluby, které jsou zpravidla akciovými společnostmi). Zde je pak nutno odlišit význam, povahu a celospolečenský dopad různých zájmových aktivit. Nelze jednoduše srovnávat dobrovolné hasiče, zahrádkáře a včelaře s fotbalovou asociací fungující na profesionální až obchodní bázi a reprezentující celé jedno sportovní odvětví a potažmo ČR nejen vnitrostátně ale i v zahraničí. Většina ze zmíněných soudců své pozice již opustila. Proti poslednímu z nich podal bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil návrh na zahájení kárného řízení (zde). Jeho nástupce Pavel Blažek pak tento návrh vzal zpět (zde). TI tedy kontaktovala dopisem bývalého předsedu Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladimíra Stiboříka, který však nepovažoval zmíněné jednání za porušení zákona (zde). V obdobném duchu se následně vyjádřil i současný předseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslav Bureš (zde).

Za zmínku jistě stojí i fakt, že českým soudcům je často dáván za vzor německý příklad (jako země s vysoce kvalitní a fungující justicí), kde ovšem žádné podobné zákonné omezení výkonu rozhodcovské činnosti neplatí.

TI se v této věci přiklání spíše k původnímu stanovisku ministerstva spravedlnosti, které konstatuje, že není v souladu se zákonem, aby soudci působili v orgánech nepodnikatelských právnických osob rozhodujících spory mezi svými členy.