Návrh zákona o státních úřednících je děravý jako cedník, ČR může stát až 99 miliard. Vláda se vrátí k jeho projednávání 12. 6.

Publikováno: 4. června 2013

Ministři se nemusí řídit výsledky výběrových řízení. Odměňování úředníků je ponecháno libovůli nadřízeného. Nárůst finančních prostředků na platy úředníků může být až 99 mld. Taková „pozitiva“ přináší návrh zákona o státních úřednících, který začala vláda projednávat  29. 5.  Rekonstrukce státu již před několika týdny zaslala všem ministrům výzvu, ať zákon odmítnou. Řešením je uvést v účinnost deset let odkládaný služební zákon.

Nová pravidla pro státní úředníky jsou přitom jednou z podmínek Evropské komise pro čerpání 500 miliard korun z evropských fondů od roku 2014. Komise naznačila, že zákon nepovažuje za kvalitní. Oficiálně svoje stanovisko představila právě ve středu 29. května, kdy se konalo i jednání vlády. Ostrou kritiku si návrh vysloužil i ze strany nevládních organizací, byznysu i odborů.

Stávající návrh neřeší profesionalizaci a depolitizaci státní správy. Jednotlivá opatření jsou zcela formální.

Systém výběrových řízení je v navrhované normě pouze volitelný, navíc vedoucí úřadu jeho výsledek nemusí respektovat. Hrozí proto zakonzervování stávající praxe obsazování vedoucích pozic dle politického, nikoliv expertního klíče.

Chybí transparentní systém odměňování. Výše osobních příplatků a odměn není nikterak omezena, bude tedy pokračovat stav, kdy nenároková složka platu může několikanásobně překračovat nárokovou složku, tj. jedinou pevnou část platu. Toto je v rozporu s mezinárodní dobrou praxí. Hodnocení úředníka provádí pouze jemu nadřízený pracovník, což odporuje zásadě objektivity a nestrannosti. Zůstává zde prostor pro odměňování na základě loajality, ne výkonu.

Chybí jednotná systemizace. Vedoucí správního úřadu tedy může zcela libovolně zacházet s organizační strukturou a tabulkovými místy. Zároveň postrádáme jasnou koncepci pracovních agend, z nichž by právě systemizace měla vycházet.

V zákoně chybí standardní personalistické nástroje. Obsahuje pouze formální hodnocení podřízeného nadřízeným, ovšem bez vazby na kariérní postup. Běžné nástroje jako hodnocení 360 kompetenční modely nebo kariérní plánování zákon zcela opomíjí.

Zákon nezavádí nezávslý dohled nad implementaci zákona. Posiluje tedy rezortismus a další tříštění státní správy.

Zákon nezavádí dostatečnou ochranu whistle blowerů (oznamovatelů protiprávního či jinak závadného jednání).

Zákon zcela nesmyslně zavádí robustní systém odstupného namísto toho, aby řešil motivaci úředníků pro setrvání ve státní správě a tím předcházel palčivému problému české státní správy, kterým je ztráta know-how.

Zásadní připomínky ostatních ministerstev nebyly při přípravě zákona vypořádány a zákon  je na vládu v rozporu. Optimálním řešením by tak bylo přijetí deset let odkládaného služebního zákona.