Radim Bureš: Kvete u nás korupce, nebo ji jen intenzivněji vnímáme?

Jestli tedy vnímání korupce odpovídá skutečné míře korupce. Slyšíme názor, že úroveň korupce je u nás srovnatelná s jinými evropskými státy, ale její vnímání je ostřejší. Že vysoká míra vnímání korupce je způsobena médii a nevládními organizacemi, kteří na korupci upozorňují.

Co tedy víme ne o vnímání korupce, ale o jejím skutečném rozšíření.  Jeden z mála výzkumů na téma korupce z konce loňského roku zjistil, že 63% respondentů odpovědělo záporně na otázku, zda se v posledních 5 letech s korupcí setkalo (tj. úplatek jim někdo nabízel nebo jej od nich žádal). Pouze zhruba 20 % respondentů se s korupcí setkalo. Takovýto výsledek skutečně nevypovídá o zemi promořené korupcí, která se v míře korupce nachází mezi Saúdskou Arábií a Namibií (se kterými sdílí ČR stejnou příčku žebříčku CPI).

Obdobně další výzkumy ukazují, že mezi korupčně nejzatíženější sektory lidé nepovažují školství a zdravotnictví, které vedou řebříčky korupce v zemích na východ od nás. Je tedy špatné umístění ČR na řebříčku CPI skutečně dáno jen  větší citlivostí Čechů na tento jev? Jiné výzkumy, ale poskytují rozdílný obrázek.  Výzkum mezi podnikateli, zadaný Asociací malých a středních podniků a živnostníků na začátku roku 2010 ukázal, že 60% respondentů odpovědělo rozhodně či spíše „ne“ na otázku, zda je možné získat veřejnou zakázku bez úplatku či provize. Tyto i další indicie hovoří o tom, že problémem České republiky není tolik individuální korupce při poskytování různých dílčích služeb, ale systémové mafiánské ovládnutí veřejných zdrojů.  Případů korupce může být méně, ale objem zneužitých veřejných prostředků je větší. Korupce v ČR se koncentruje do oblasti rozdělování veřejných prostředků, do nepřehledné oblasti prorůstání zájmů politických stran, státní správy a byznysu. Poslední případ jízdenek pro pražský Dopravní podnik tento typ korupce ostatně velmi dobře dokresluje. 

Bujení tohoto typu systémové korupce pak usnadňuje vysoká politizace a z ní vyplývající  nízká úroveň profesionality státní správy. Na tento institucionální předpoklad šíření korupce upozorňují jak další mezinárodní zprávy (např. Zpráva o globální konkurenceschopnosti), tak „Studie národní integrity“, zpracovaná a v těchto dnech zveřejněná českou pobočkou Transparency International.  Tato studie přesvědčivě ukazuje, že bez výraznějších systémových změn ve státní správě bude boj se systémovou korupcí nadále velmi složitý. Systémové změny ve státní správě,  ale vyžadují  daleko vyšší míru politického konsensu a jasného politického vedení, než jsme byli dosud svědky.