Komentář TI k podmíněnému zastavení trestního stíhání Davida Rusňáka

Publikováno: 14. prosince 2017

Je tomu přibližně týden, kdy státní zástupce podmíněně zastavil trestní stíhání Davida Rusňáka, zetě ministryně financí Aleny Schillerové, který získával informace z tzv. živých policejních spisů. Nyní vyvstává řada otázek, např. proč k tomuto kroku státní zástupce přistoupil, čím byl motivován nebo zda se jedná o institut vhodný pro tento případ. Státní zastupitelství tak samo sobě podrývá autoritu v politicky exponovaných kauzách.

David Rusňák | zdroj: iHNED.cz

Určeno pro nehody

Podmíněné zastavení trestního stíhání, jako zvláštní způsob trestního řízení, má své formální podmínky (mj. řízení o přečinu, doznání se k činu, nahrazení škody, složení peněžité částky určené na pomoc obětem trestné činnosti) a dále pak podmínky, u kterých je dána možnost uvážení soudu nebo státního zástupce (…vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.).

Typicky, jak o tom hovoří komentářová literatura, se tento institut má využívat při dopravních nehodách, kdy nehrozí, že se trestná činnost bude opakovat, vyřízení věci tímto způsobem je dostačující, pravděpodobně by byl uložen podmíněný trest a obviněný by se zřejmě osvědčil. Cílem je též nahradit škodu poškozenému a vyhnout se složitému trestnímu řízení, když jeho účelu může být dosaženo jinak.

Podrobně se podmínkám použití podmíněného zastavení trestního stíhání věnuje v této kauze např. i Forum 24.

 

ANO i NE

Vzato čistě formálně David Rusňák splnil podmínky pro podmíněné zastavení trestního stíhání. Jenže problém nastává v okamžiku, kdy začneme zkoumat úvahu o osobě obviněného a o okolnostech případu. Tato úvaha u státního zástupce buď vůbec neproběhla, nebo proběhla způsobem, který se vymyká doporučované praxi.

Dvanáct případů řízených a cílených úniků z policejního šetření, které byly navíc učiněny přes určitou organizovanou strukturu, vykazuje znaky vysoké společenské nebezpečnosti a snahy ovlivnit základní principy fungování právního státu.

Pakliže lze něco označit za ukázkový případ prorůstání orgánů státní správy a podnikatelského prostředí, je to tento případ.

Davidu Rusňákovi se povedl pro něj ideální manévr. Ve světle pravděpodobně nesporných důkazů se legálními prostředky dokázal vyhnout dlouhému a z hlediska reputace značně škodlivému trestnímu řízení, které by nezůstalo stranou novinářů a zřejmě ani obchodních partnerů.

Státní zastupitelství si naopak založilo trhlinu v důvěře veřejnosti. Nestandardní aplikací speciálního institutu dosáhlo pouze spekulací o politické motivaci a časové souslednosti se jmenováním ministryně Aleny Schillerové, nikoliv účelu trestního řízení.

Pakliže lze něco označit za ukázkový případ prorůstání orgánů státní správy a podnikatelského prostředí, je to tento případ.