Klauniánova nemocnice v Mladé Boleslavi

Vydáno 20. 07. 2011

V rámci své činnosti narazila TIC na podivuhodnou veřejnou zakázku za 451 mil. Kč, kterou zadala jedna z největších nemocnic ve středočeském kraji, Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi. Skutečně klaunským počinem zadavatele totiž byla myšlenka, že nejnižší ceny dosáhne pouze s co možná nejnižším počtem zájemců, a tak jich 11 ze zadávacího řízení losem vyloučil, aby zakázku nakonec zadal neznámé společnosti s nejasnou strukturou.

V říjnu roku 2010 vyhlásila Klaudiánova Nemocnice v Mladé Boleslavi nadlimitní veřejnou zakázku na „Výběr zhotovitele stavby s postupným splácením – pavilon B – v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a.s., nemocnici Středočeského kraje“. O tuto zakázku byl mezi dodavateli poměrně vysoký zájem a do zadávacího řízení se nakonec přihlásilo celkem 14 zájemců. Přestože jediným hodnotícím kriteriem byla cena předložené nabídky, došlo ze strany zadavatele ke zcela nepochopitelnému omezení počtu zájemců a losem vybral ze všech nabídek pouhé tři.

Smyslem ustanovení o omezení počtu zájemců losem v zákoně o veřejných zakázkách je hospodárnost zadávání veřejné zakázky. Jako legitimní si tento postup lze představit na příklad v případech veřejných zakázek na nákup jednoduchého zboží nebo služeb v menším rozsahu, kde by mohl počet zájemců neúměrně prodražit samotné zadávání veřejné zakázky, a tedy i samotné plnění.  To však nebyl případ zakázky zadané nemocnicí v Mladé Boleslavi, kde byly předmětem plnění především stavební práce a vzhledem k povaze a rozsahu zakázky nebyl počet zájemců neúměrně vysoký. Je samo o sobě otázkou, zda je vhodné u zakázky, jejíž hodnota přesahuje 300 mil Kč šetřit právě na zadávacím řízení, co však je mimo jakoukoli logiku, je omezení počtu zájemců na zákonem povolený minimální počet. Právě vyšší počet zájemců vytváří konkurenční tlak a vede ke snížení výsledné ceny plnění. Zadavatel zde tedy použil zákonná ustanovení zcela v rozporu s jejich smyslem a vzdal se tak šance na potencionálně výhodnější nabídku od jiného ze zájemců.

V celé věci se však nejedná o jedinou skutečnost, která vyvolává pochybnosti o regulérnosti této veřejné zakázky. V samotném zadávacím řízení totiž zvítězila společnost s kyperskými vlastníky Neocity Ron, která nemá se stavebnictvím žádné zkušenosti a splnění kvalifikačních kriterií prokazovala prostřednictvím subdodavatele, který měl také provádět samotnou stavbu. Nicméně po uzavření smlouvy o dílo došlo ke změně subdodavatele na společnost Chládek a Ťintěra, která však již nesplňuje kvalifikační kriteria požadovaná v zadávacím řízení.

Celý případ zakázky v Mladé Boleslavi podtrhuje nezbytnost změn zejména zákona o veřejných zakázkách, po kterých volá Transparency International již dlouho.  Jedná se zejména o omezení přístupu společností s nejasnou strukturou do zadávacího řízení a stanovení přísnějších pravidel pro omezování počtu zájemců včetně úplného zákazu výběru losem.


Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Bojujte proti korupci s námi.