David Ondráčka: Babiš nebude v politice věčně

Publikováno: 26. srpna 2018

„Už dosáhl vrcholu, teď ho čeká jen postupný pád. Myslím, že sám tuší, že se to pomalu blíží,“ říká na adresu premiéra Andreje Babiše šéf české Transparency International David Ondráčka.

David Ondráčka, ředitel TI ČR a člen globální Správní rady TI | zdroj: TI

Česká pobočka Transparency International nedávno přišla s tvrzením, že Andrej Babiš dál ovládá holding Agrofert a porušuje tím českou i evropskou legislativu. Podle neziskové organizace je to patrné z údajů ve slovenském, německém a švédském registru koncových majitelů firem. „Už jsme podali podnět úřadům v Česku. Další budou následovat Evropské komisi. Máme důkazy, že je Babiš vedený jako jediný beneficient, tedy takzvaný konečný uživatel výhod. On jediný může akcie kdykoli převést na sebe. Ostatní správci svěřenských fondů jsou jen nastrčení zaměstnanci Agrofertu,“ říká ředitel Transparency International David Ondráčka.

Premiér Andrej Babiš obvinění odmítl s tím, že dodržel všechny zákonné postupy, a šéfa české Transparency International označil za „sprostého lháře, který je placený penězi z Bruselu“. Pokud má neziskovka pravdu, hrozí v Česku Babišovi podle všeho jen čtvrtmilionová pokuta, v Evropě by ale mohl přijít o miliardové dotace, které do Agrofertu každoročně míří.

Čekal jste, že na vás po zveřejnění kauzy premiér Babiš zaútočí v osobní rovině?

Jde mu o hodně, takže bylo jasné, že přijde ostrá reakce. Je pravda, že byl osobnější, než jsem si myslel, ale zase to dokazuje, že jsme tnuli do živého.

Babiš také uvedl, že by vás Agrofert mohl žalovat za poškození dobrého jména. Dojde k tomu?

Z toho obavu nemám. Nevím, za co by mě chtěli žalovat. S Transparency International jsme zkrátka jen iniciovali institucionální přezkum. Děláme to v řadě podezřelých případů, které se týkají známých i neznámých jmen české politiky a byznysu, takže Babiš není výjimka. Myslím, že mu to jeho právníci nakonec rozmluví, protože by z toho nic nebylo.

Nelitujete, že jste před pěti lety s Andrejem Babišem jednal o postu ministra vnitra?

Je těžké se dnešní optikou dívat na věci, ke kterým došlo po volbách v roce 2013. Rozhodně se ale nedá říct, že bych něčeho litoval. Ano, dnes to Babiš využívá k osobním atakům, ale tím mě nerozhodí. Říká, že jsem ho prosil, abych se stal ministrem, ale to je lež. Bylo to naopak.

Takže jste se o tom před volbami v roce 2013 vůbec nebavili?

Před volbami se mi ozval s nabídkou, jestli bych za ně nechtěl kandidovat. To jsem odmítnul. Úplně stejně podle mě volal stovkám dalších lidí. ANO rozhodně není jediná politická strana, která podobným způsobem obvolává a přemlouvá lidi, kteří jsou vidět ve veřejném prostoru. Po volbách mě pak znovu kontaktoval s tím, jestli jsem ochotný jednat o postu ministra vnitra. Odpověděl jsem mu, že ano, ale chtěl jsem, aby se na mně shodli všichni koaliční partneři. To se nestalo a tím pro mě celá věc skončila. Je směšné, jak to dnes Babiš překrucuje.

Přijdou i cílené útoky na Transparency International?

Označuje nás za zkorumpovanou neziskovku, takže verbální útoky už začaly.

Myslel jsem spíš, jestli se nebojíte nějaké úřední kontroly…

Bylo by smutné, kdyby si to s námi chtěl předseda vlády vyřizovat tímhle způsobem, ale je to vlastně docela možné. Když se bavím s lidmi z byznysu, manažery a majiteli firem, tak u nich často panuje obava z té velké koncentrace moci. Bojí se, že na ně bezdůvodně vlítne finančák a že je pak budou popotahovat v médiích. Je alarmující, že něco takového řešíme v roce 2018. Každopádně ať k nám kontrola klidně přijde, svoji činnost dokážeme obhájit.

Zároveň si musíme uvědomit, že Babiš nebude v politice věčně. Už v ní dosáhl vrcholu, teď ho čeká jen postupný pád. Myslím, že sám tuší, že se to pomalu blíží. Ztrácí podporu měst a vzdělanější části veřejnosti. Drží se sice u jiných voličských skupin, ale časem přijdou momenty, které budou hrát silně proti němu.

Jaké?

Dřív nebo později přijde pokles ekonomiky. To bude znamenat nevyhnutelné škrty v rozpočtu a mnohem menší možnost rozdávat ze státní kasy. Zároveň bude stále víc viditelná neschopnost, s jakou je dnes vláda řízená. Všechny zásadní změny a reformy se odkládají, jen se látají běžné provozní věci. To vše je maskováno maniakálním marketingem, že vláda maká od šesti ráno až do noci. Strukturální problémy zdravotnictví, školství, dopravy a obrany se ale vůbec neřeší. Třetí aspekt, který nebude hrát Babišovi do karet, je okoukanost. Dnešní problémy už jdou na jeho triko, nebude moct vykládat, že jeho hnutí za nic nemůže.

Když se podíváme na to, jak mění některé ministry nebo třeba lídra kandidátky do magistrátu v Praze, není to způsob, který opět umožní říkat, že za všechno můžou „ti před námi“?

Máte pravdu, že tuhle taktiku asi použije, ale lidi mu to nebudou baštit věčně. Podívejte se na problémy s výstavbou dopravní infrastruktury nebo na zoufalou situaci kolem zbrojních zakázek. Obě odpovědná ministerstva přitom mělo ANO v posledních pěti letech na starost. A našli bychom řadu dalších příkladů. Některá ministerstva jsou takřka před kolapsem. Úředníci jsou nešťastní, protože nevědí, co mají dělat. Často dostávají protichůdné pokyny. Státní správa teď mele extrémně neefektivně a těží jen z toho, že jsme na vrcholu ekonomického cyklu.

Zpátky ke kauze, kterou jste odstartovali. Dalo se vůbec očekávat, že by se Andrej Babiš mohl vzdát vlivu na chod Agrofertu?

Andrej Babiš si musí uvědomit, že dlouhodobě nemůže hrát roli velkopodnikatele, top politika a vlastníka médií. Tahle koncentrace moci nutně vyvolává protitlak, protože narušuje férovou politickou a byznysovou soutěž. Babiš má mentalitu predátora, který chce neustále kupovat a schraňovat majetek a porážet byznysové i politické soupeře. To mu vůbec nedovolí se zamyslet nad tím, že kdyby se vyhnul střetu zájmů, mohlo by mu to politicky výrazně pomoci. Takže abych odpověděl na vaši otázku, čekat se to asi nedalo, ale zákony mu to prostě nařizují.

V Česku mu za porušení zákona hrozí pokuta 250 tisíc korun, v Evropě by ale mohl přijít o miliardové dotace. Opravdu věříte, že je to reálné?

Příliš nevěřím, že by po něm mohli vymáhat dotace zpětně, protože tahle kauza souvisí i s dalšími případy v jiných zemích, třeba ve Finsku, Slovinsku nebo Rumunsku, kde byly u dotací také střety zájmů a napojení na politiku. Avšak možnost, že Agrofertu sdělí, že od teď už nebude moct čerpat evropské dotace, je podle mě reálná.

Stále opakujete, že si Babiš bude muset vybrat, jestli chce dělat politiku, nebo byznys. Mně ale přijde nejpravděpodobnější, že advokáti na papíře jen upraví jeho vztah k Agrofertu a pojede se dál…

Chápu, jak to myslíte. Na druhou stranu sám Babiš moc dobře ví, že máme pravdu. Že se Agrofertu zbavil jen naoko. Dal právníkům pokyn, ať zařídí, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Nikdo ho nenutil, aby si zvolil zrovna svěřenské fondy v této podobě. Požadavek zákona byl, aby se zbavil střetu zájmu. A to neudělal, takže porušuje zákon.

Za jak dlouho může Evropská komise rozhodnout?

To nedokážu říct. Ale myslím, že to může být v řádu několika měsíců. Není to zas tak složitá věc. Je potřeba interpretovat několik evropských směrnic a dotačních pravidel. Ale samozřejmě jde i o politickou rovinu. Uvidíme, jestli budou mít úředníci na tak zásadní rozhodnutí dostatek odvahy.

Informace ke svému podnětu jste čerpali z registrů konečných vlastníků firem na Slovensku, ve Švédsku a v Německu. Proč se ke stejným informacím nedostanete v Česku?

Podle evropské směrnice o praní špinavých peněz musí členské země zavést registry konečných vlastníků. Ty po Evropě vznikají teď od letošního ledna. Směrnice ale dávala zákonodárcům volnost v tom, jestli udělají registr zcela otevřený pro všechny, nebo polootevřený jen pro orgány činné v trestním řízení, daňovou správu a tak podobně. V Česku jsme bohužel zvolili druhou možnost, takže tu o dvou svěřenských fondech Andreje Babiše nevyčtete v podstatě vůbec nic. Proto věřím, že se jednou taky u nás registr otevře všem, tedy i novinářům, neziskovkám nebo firmám.

Kdy?

Nejsem naivní, bude to tvrdý boj, mnohým neprůhlednost vlastnictví vyhovuje. Ve finále by se měly všechny národní registry propojit, aby bylo možné skutečně dohledat majitele jakékoli firmy, která chce obchodovat se státem. Věřím, že by to mohlo být klidně i za tři čtyři roky. Diskuze o daňové optimalizaci, přesouvání zisků a střetu zájmů teď v Evropské unii probíhá na nejvyšší úrovni. Definice bohatého člověka dnes je, že si může vybrat, jestli bude platit daně, nebo ne. Nikdo jiný si nevybírá.

Scházíme se spolu na den přesně padesát let po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Máte pocit, že je u nás dnes demokracie v ohrožení?

Myslím, že je to příliš silné označení, nepanikařme. Věřím, že instituce, pravidla a aktivní společnost se dokážou bránit a že si demokracii tak snadno vzít nenecháme. Ale velká rizika tu samozřejmě jsou.

Která jsou podle vás největší?

Přijde mi, že se mezi lidmi začíná šířit únava z demokracie. Ta vede k názoru: „nějak ten stát rozumně řiďte, ale hlavně mi dejte pokoj, protože mě politika nezajímá!“ To zlomilo vaz takzvaným tradičním politickým stranám a dává šanci novým politickým uskupením, ať už jsou jakékoli. Další riziko je v neúctě k nezávislým institucím a k nastaveným pravidlům hry. Policie, justice, kontrolní a bezpečnostní složky jsou dnes pod enormním tlakem. A pro demokracii je samozřejmě nebezpečné i to, když zemi fakticky vládne jediná silná strana, ve které rozhoduje jen jediný člověk. A ostatní političtí trpaslíci smutně přihlížejí a hystericky exhibují na sociálních sítích.

Uvědomme si ale, že každý politik je tady jenom dočasně. Někdy to vypadá, že je na koni, ale většinou se jen zuby nehty drží sedla a splašený kůň zběsile uhání dál, ani moc neví kam. Po každé větší překážce se vymění jezdec. Tak nějak podle mě naše demokracie v posledních devětadvaceti letech vypadá.

Zdroj: Peníze.cz

Uvědomme si ale, že každý politik je tady jenom dočasně. Někdy to vypadá, že je na koni, ale většinou se jen zuby nehty drží sedla a splašený kůň zběsile uhání dál, ani moc neví kam. Po každé větší překážce se vymění jezdec. Tak nějak podle mě naše demokracie v posledních devětadvaceti letech vypadá.

Související publikace

Související novinky