TZ: Problémem při trestání korupce jsou chyby při provádění odposlechů. Soudy ukládají mírné sankce bez ohledu na závažnost případu

Cílem analýzy bylo zjistit skutečnou úroveň objasňování úplatkářských trestných činů. Získané poznatky mapují charakter úplatkářství, které se podařilo objasnit a dovést ke konečnému soudnímu rozhodnutí. 

Při projednávání strategie vlády v boji proti korupci uvádělo Ministerstvo vnitra v podkladových materiálech statistiku, vedenou Ministerstvem spravedlnosti, obsahující přehled počtu obžalovaných a odsouzených osob (tj. pravomocně ukončených soudních řízení) podle vybraných ustanovení trestního zákona týkajících se trestných činů, v nichž dochází ke korupčnímu jednání.

Zmíněné statistické údaje k posouzení rozhodovací činnosti soudů a dalších orgánů činných v trestním řízení rozhodně nestačí. Proto si TIC předmětná rozhodnutí vyžádala přímo od příslušných soudů.  Za finanční podpory Úřadu vlády České Republiky TIC z poskytnutých rozhodnutí zpracovala celkem 233 pravomocných rozhodnutí ve věcech tzv. úplatkářských trestných činů (trestný čin přijímání úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství), jež byla vydaná v letech 2007 až 2009, tedy za účinnosti zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě výsledků analýzy je možné souhrnně konstatovat následující skutečnosti:

1)      Úplatkářství lze efektivně stíhat

Trestně právní normy poskytují orgánů činným v trestním řízení dostatečné nástroje k efektivnímu stíhání úplatkářství.

2)      Většina projednávaných případů se týká malé korupce

Před soudy se v letech 2007 až 2009 převážně ocitly případy méně sofistikovaného úplatkářství, které lze podřadit pod tzv. „malou korupci”. Nejčastěji se jednalo o nabízení úplatku dopravnímu policistovi za přehlédnutí přestupku.

3)      Nedodržování podmínek umožňujících odposlechy a záznamy ze sledování osob a věcí

Velká sofistikovaná korupce se vyskytla pouze v omezené míře. V těchto závažnějších případech úplatkářství hrají podstatnou roli odposlechy a záznamy ze sledování osob a věcí. Častá pochybení při dodržování přísných zákonných podmínek vedla k fatálním důsledkům v podobě zprošťujících rozhodnutí a tím ke zmaření účelu trestního řízení.   

4)      Aplikace základních hmotněprávních pojmů nečiní problém

Soudy v zásadě aplikovaly jednotlivá ustanovení trestního zákona v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou. Pokud se však  vyskytla rozhodnutí, která se od ustálené praxe výrazně odchýlila, šlo obvykle  o případy závažnější korupce.  

5)      Neadekvátní sankce

Soudy za úplatkářské trestné činy ukládaly nepřiměřeně mírné sankce.  Tresty  převážně výchovné povahy byly ukládané v dolních sazbách,  a to i v závažnějších případech. Až na výjimky soudy důkladně nezohlednily všechny okolnosti určující stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, zejména způsob a okolnosti spáchání činu, osobu pachatele, či jeho jednání po činu. Otázka generálně preventivní funkce trestu zůstala téměř  stranou. Ani významné zvýšení trestních sankcí v roce 2008 nevedlo soudy k přísnějšímu postihu úplatkářského jednání.

Na tuto analýzu chceme navázat zpracováním rozhodnutí vydaných již za účinnosti nového trestního zákoníku, přičemž vyhodnotíme, jakým způsobem se nová úprava promítla do aplikační praxe, když jednoznačným cílem změn byl přísnější postih úplatkářských trestných činů.

Ke stažení: 

Tisková zpráva

Analýza soudních rozhodnutí úplatkářských trestných činů vydaných v letech 2007 – 2009 (text neprošel finální jazykovou korekturou)

Kontakt pro média:

Radka Pavlišová, právnička

Mob.: 724 881 937, tel: 224 240 896, mail: pavlisova@transparency.cz

Martin Novák, odborný asistent

tel: 224 240 896, mail: novak@transparency.cz