Veřejné zakázky

Veřejná zakázka představuje způsob zajištění veřejné služby soukromým subjektem. Musí být realizována na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli. Předmětem takové smlouvy je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Proces zadávání veřejných zakázek je s účinností od 1. 7. 2006 upraven v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a v prováděcích předpisech k tomuto zákonu.

Aby se jednalo o veřejnou zakázku, musí být splněny současně následující podmínky:

  1. zakázka musí být zadávána osobou, která je zadavatelem veřejných zakázek;
  2. zakázka musí obsahovat prvek úplaty na straně zadavatele;
  3. musí se jednat o zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce.

Ze zákona se veřejné zakázky dělí podle jejich předmětu na veřejné zakázky na dodávky, služby a stavební práce. Dále se člení dle jejich předpokládané hodnoty. Zde rozeznáváme veřejné zakázky nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu.

 K čemu složí úprava veřejného zadávání?

S ohledem na to, že prostřednictvím zakázek jsou vynakládány poměrně značné objemy veřejných finančních prostředků, je hlavním cílem úpravy veřejného zadávání především úspora veřejných prostředků. ZVZ pak proces výběru dodavatele pro právnické a fyzické osoby, které jsou povinny zadávat zakázky v souladu s tímto zákonem, formalizuje a upravuje obligatorní postup vedoucí k uzavření smlouvy na veřejné zakázky, který je nutné dodržet a respektovat. Tato pravidla pak směřují k zabezpečení otevřeného konkurenčního prostředí, přičemž volnou soutěž lze omezit či vyloučit pouze v přesně vymezených případech, jako např. v případě, že jsou ve hře podstatné bezpečností zájmy země, veřejnou zakázku může z technických či uměleckých důvodů splnit pouze jeden dodavatel či je třeba zajistit ochranu výhradních práv.

Sebelepší právní úprava veřejných zakázek ani bezchybné dodržování postupu dle výše zmíněné právní úpravy však nezaručí, že bude dosaženo hlavního cíle existence této právní úpravy veřejných zakázek, totiž úspory veřejných prostředků zadavatele. Zadavatelé musí především chtít dodržovat právní úpravu veřejných zakázek nejen formálně, ale mít na zřeteli i její účel. Jedná se navíc o poměrně komplexní oblast, postiženou velmi častou změnou nastavených pravidel a někdy též nejednotnou výkladovou praxí subjektů, které mají nad dodržováním těchto pravidel dohlížet, což dále nahrává korupčnímu prostředí.

 Diferenciace veřejných zakázek dle předpokládané hodnoty

Nebylo by účelné, aby byl postup pro veškeré zakázky, bez ohledu na jejich hodnotu, shodný. Především v případě veřejných zakázek s malou hodnotou by mohla převážit negativa administrativní náročnosti tohoto procesu nad úspory, které s sebou přináší otevřené konkurenční prostředí. Z této základní úvahy pak vznikla potřeba diferenciace veřejných zakázek co do předpokládané výše peněžního závazku (tzv. předpokládané hodnoty zakázky), kdy zákon rozlišuje veřejné zakázky malého rozsahu, veřejné zakázky podlimitní a veřejné zakázky nadlimitní. Důležité je především odlišit tzv. zakázky malého rozsahu od zakázek podlimitních, neboť zadávací řízení uvedená v ZVZ jsou určena pouze pro zakázky podlimitní a nadlimitní.

Základní pravidlo uvádí, že zakázkami malého rozsahu jsou takové zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez DPH. Pokud jde o podlimitní zakázky, jedná se o zakázky, které dosahují minimálně limitů pro zakázky malého rozsahu a jejichž hodnota nedosáhne finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku stanoveného nařízením vlády č. 77/2008 Sb., ve znění pozdějších úprav. Například pro orgány státní správy jsou jako podlimitní zakázky definovány takové zakázky na dodávky, jejichž finanční hodnota plnění je rovna nebo vyšší než 2 000 000 a nedosahuje hodnoty 3 256 000 Kč. U stavebních zakázek se však již pohybujeme v podstatně jiných finančních objemech – mezní hodnota, od které se jedná o zakázky nadlimitní, činí 125 265 000 Kč.

Více informací k jednotlivým druhům řízení lze naleznou například v Metodice zadávání veřejných zakázek MMR, kterou naleznete na následujícím webovém odkaze: http://www.portal-vz.cz/getmedia/20abf49b-ac12-4f8f-9eac-5847e8a77d59/Metodika-ZVZ-2013.pdf

 Veřejné zakázky malého rozsahu

Pro zakázky malého rozsahu, tj. pro zakázky na dodávky a služby s hodnotou nedosahující 2 000 000 Kč a na stavební práce nedosahující 6 000 000 Kč ZVZ neuvádí žádné konkrétní procesní postupy a pouze odkazuje na nutnost dodržovat zásadu transparentnosti, zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Nutné administrativní zjednodušení pro tyto zakázky s menším objemem pak však provází menší transparentnost těchto procesů a chybějící přítomnost subjektu, který by dohlížel nad řádným průběhem těchto tzv. poptávkových řízení.

Veřejní zadavatelé, typicky města nebo obce, jsou však velmi často povinni rovněž dodržet své vlastní schválené zásady či interní postupy pro zakázky s menším finančním objemem. Oblast zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které jsou spolufinancovány z prostředků evropských, se pak aktuálně řídí také tzv. Závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-13. Platí tedy, že v případě těchto zakázek malého rozsahu je především vždy nutné nahlédnout do příslušných zásad či metodických pokynů, které velmi často jdou v této oblasti nad rámec zákonné úpravy.

 Kdo je to zadavatel dle zákona o veřejných zakázkách?

Zákon vymezuje tři okruhy zadavatelů. Jsou jimi veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. Veřejným zadavatelem je především stát v podobě svých organizačních složek, dále obce (města), městské části či kraje. Zákon dále uvádí, že veřejnými zadavateli jsou též jiné právnické osoby, pokud byly založeny či zřízeny za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a zároveň jsou financovány převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo jsou státem či jiným veřejným zadavatelem ovládány nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejich statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

Dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.

V případě sektorového zadavatele jde o takový subjekt, který podniká na základě zvláštního či výhradního oprávnění a zároveň vykonává některou ze zákonem předepsaných relevantních činností v jednotlivých odvětvích. Výčet těchto relevantních činností pak nalezneme v §4 ZVZ (např. odvětví plynárenství, teplárenství, vodárenství atp.).

 Zadávání veřejné zakázky – zákonem stanovený postup zadavatele

Zadávací řízení je formalizovaný postup, kterým je vybrán dodavatel veřejné zakázky. Zadávací řízení se zahajuje postupem stanoveným v zákoně o veřejných zakázkách (ZVZ). Postup stanovený zákonem o zadávání veřejných zakázek se vztahuje pouze na zadavatele nadlimitních a podlimitních zakázek, ačkoliv nic nebání tomu, aby byl určitý druh řízení použit i pro zakázky malého rozsahu. Zadávací řízení se zahajuje dvěma formami: buď uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo výzvou potencionálním uchazečům. ZVZ rozlišuje a upravuje zadávací řízení otevřené, užší, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení. Možnost použít jednotlivá zadávací řízení závisí na kategorii zadavatele a dalších zákonných podmínkách. Otevřené a užší řízení, které zajišťují neomezené konkurenční prostředí, mohou být použity zadavatelem veřejným, dotovaným i sektorovým, a to bez dalších omezení.

Formalizovaný postup dle zákona o veřejných zakázkách vyžaduje dodržení například následujících povinnosti: vést zadávací dokumentaci, trvat na splnění kvalifikace dodavatelem, stanovit hodnotící kritéria, uveřejnit informace o zadávacím řízení aj. Především však musí zadavatel nabídky posoudit a vyhodnotit tak, aby byla vybrána nabídka ekonomicky nejvýhodnější.

Při zahájení řízení je veřejný zadavatel povinen dbát na to, že zahájí-li zadávání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitní zakázky, musí postupovat podle ustanovení platných pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky až do ukončení řízení. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, musí postupovat podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky až do ukončení řízení.

 Námitkové řízení

Pokud se potencionální dodavatel cítí být poškozen postupem zadavatele podlimitní nebo nadlimitní zakázky, tak prostředkem ke sjednání nápravy je podání námitek zadavateli. K podání námitek je oprávněn subjekt, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky. Může jím být i dodavatel v podobně zájemce (podal žádost o účast) či uchazeče (podal nabídku), který se zadávacího řízení neúčastnil. Musí však prokázat, že mu postupem zadavatele vznikla újma či hrozí vznik újmy a zároveň měl zájem na získání konkrétní veřejné zakázky. Typicky půjde o případ, kdy zájemce podává námitky proti zadávacím podmínkám, v jejichž důsledku se nemohl zadávacího řízení zúčastnit. Tyto námitky musí být doručeny v zákonem stanovených lhůtách. Zadavatel námitky přezkoumá a rozhodne o nich do 10 dnů od jejich obdržení.

 Dohled nad dodržování zákona o veřejných zakázkách

Dohled nad zákonností průběhu procesu zadávání veřejných zakázek vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Podnět k tomuto dohledovému orgánu pak může podat nejen subjekt, který se o veřejnou zakázku ucházel či ucházet zamýšlel, ale též jakákoliv jiná, na zadávacím řízení nezúčastněná, osoba.

Neúspěšný uchazeč o veřejnou zakázku (ZVZ užívá pojem „stěžovatel“, kterým je dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vnikla újma na právech) zahajuje řízení o přezkoumání úkonu zadavatele před ÚOHS na základě podaného písemného návrhu. S výjimkou návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je podmínkou podání návrhu předchozí podání námitek zadavateli. Účelovému podávání návrhů k ÚOHS ve smyslu § 114 ZVZ má pak bránit institut peněžité kauce, kterou je navrhovatel v souvislosti s podáním svého návrhu povinen složit a která činí 1% z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky.

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele může ÚOHS zahájit i z úřední povinnosti  Vzhledem pak k obecné povinnosti správních orgánů šetřit podněty občanů je proto také možné, aby kterýkoliv občan (neúspěšného uchazeče nevyjímaje) doručil na ÚOHS „neformální“ podnět, který nebude návrhem dle § 114 ZVZ. Podmínkou přijatelnosti takového neformálního podnětu pak již nebude zaplacení příslušné kauce.

Neformální podnět i návrh pak musí především splňovat obecné náležitosti podání v souladu s § 37 správního řádu. Dle tohoto ustanovení je nutné, aby z podání bylo především patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. Nevýhodou tohoto postupu je, že v případě, kdy ÚHOS neshledá uvedené skutečnosti za relevantní, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nemusí vůbec zahájit. O svém stanovisku by však měl navrhovatele v každém případě informovat.

Podává-li neúspěšný uchazeč na ÚOHS návrh dle § 114 ZVZ, tento musí kromě výše zmíněných obecných náležitostí podání obsahovat též označení zadavatele, uvedení, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a popis, čeho se navrhovatel domáhá.

Dle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu je možno podání učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno výše uvedeným způsobem, je možno podání učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu.

Dle ustanovení § 114 odst. 4 ZVZ musí být návrh doručen ÚOHS a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl.

Návrh lze podat osobně, prostřednictvím pošty nebo také elektronicky, pomocí formuláře, který naleznete na této adrese: http://poe.gordic.cz/uohs/

U zakázek malého rozsahu je určení kontrolního orgánu, který by byl v případě manipulace s těmito poptávkovými řízeními schopen zasáhnout, nepoměrně složitější. Nejedená-li se o zakázku malého rozsahu, která je hrazena například z dotačních prostředků evropských či národních (tady disponuje kontrolní pravomocí např. poskytovatel či příslušný správce daně), je možné především využit zadavatelových vlastních mechanismů kontroly (interní audit) či obrátit se na zřizovatele subjektu zadavatele, pokud existuje. Veřejné zakázky malého rozsahu obcí a měst jsou dále předmětem přezkoumání, prováděného každoročně krajským úřadem či auditorem nebo auditorskou společností a v některých případech, kdy lze ještě dosáhnout nápravy nezákonného stavu, je též možné využít dozorových pravomocí Ministerstva vnitra nad nezákonností přijatých aktů orgánů obce, které se k poptávkovému řízení vztahují.

 Kde lze nalézt informace o veřejných zakázkách?

Pro zakázky, u kterých je třeba dodržet formální postup dle ZVZ, je velmi důležitým nástrojem nejen pro férový průběh hospodářské soutěže mezi uchazeči, ale též pro průběžnou či následnou občanskou kontrolu penzum uveřejňovacích povinností, které tento zákon po zadavatelích požaduje dodržet.

Základní zdroje informací, které zpřístupňují veřejnosti údaje o zadávacích řízeních v elektronické podobě s možností dálkového přístupu, jsou dva, a to Věstník veřejných zakázek a tzv. profil zadavatele. Věstník veřejných zakázek (k nalezení na následující internetové adrese http://www.vestnikverejnychzakazek.cz) obsahuje především oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžné oznámení, oznámení o výsledku zadávacího řízení, oznámení o zrušení zadávacího řízení či informaci o zřízení či zrušení profilu zadavatele.

Na profilu zadavatele, který mají zadavatelé povinně zřízený a pro jehož správu využívají některý z certifikovaných elektronických nástrojů, pak nalezneme uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů, kteří se na plnění veřejné zakázky podíleli. Někteří zadavatelé, z důvodu větší transparentnosti nakládání s veřejnými financemi, navíc dobrovolně zveřejňují na internetu nad rámec zákona informace o drobnějších poptávkových řízeních, na které se zmíněné publikační povinnosti povinně nevztahují.

Zajímavým zdrojem informací o zadavatelích či dodavatelích je i například portál Všechny zakázky (http://www.vsechnyzakazky.cz/), který byl vytvořen z popudu neziskových organizací.