Porušení obecné povinnosti dle § 3 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), dle kterého „dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit“, není ve výčtu přestupků dle tohoto zákona. Znamená to, že porušení uvedené povinnosti § 3 zákona o střetu zájmů, tedy upřednostňovat veřejný zájem před zájmem soukromým, nelze nijak sankcionovat?

Publikováno: 15. dubna 2015

Dle § 3

 

(1) Dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu.

 

(2) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že:

 

  1. a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu,
  2. b) se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním, nebo
  3. c) dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.

 

Zákona o střetu zájmů skutečně nestanovuje k tomuto protiprávnímu jednání odpovídající skutkovou podstatu přestupku, neboť jeho § 23 postihuje pouze přestupky související s povinností podat tímto zákonem požadovaná oznámení (oznámení o osobním zájmu; o činnostech; o majetku; o příjmech, darech a závazcích), s vedením příslušného registru či s výkonem neslučitelných funkcí.

 

Lze však využít obecného ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., přestupkového zákona, dle kterého je přestupkem i „porušení jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až 45 tohoto zákona, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy včetně nařízení obcí, okresních úřadů a krajů.“ Tímto zvláštním právním předpisem může být právě i zákon o střetu zájmů. V tomto případě je naplněn též základní znak přestupku, kterým je porušení nebo ohrožení zájmu společnosti. Za tento přestupek pak lze uložit pokutu v maximální výši 30 000 Kč. Je však nutné upozornit, že přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.