Policejní orgán v dané věci rozhodl o odložení věci. Je v tomto případě možné podniknout nějaké další právní kroky, které by zajistily řádné prošetření mého trestněprávního podnětu?

Publikováno: 11. dubna 2015

Z dikce §159a, odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o soudním řízení trestním (trestní řád, dále jen „TŘ“) plyne, že nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Proti usnesení o odložení věci může poškozený uvedený v trestním oznámení podat stížnost, jež má odkladný účinek.

Stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů ode dne doručení usnesení o odložení věci. Lhůta tří dnů běží ode dne následujícího po dni doručení usnesení. Pokud by konec lhůty připadl na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Lhůta je zachována, pokud bude stížnost podána poslední den lhůty u doručujícího orgánu.

Orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, jí může sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení.

Dle §147, odst. 1 TŘ „při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán

  1. a) správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a
  2. b) řízení předcházející napadenému usnesení.“

 

Dle §148, odst. 1 TŘ „nadřízený orgán zamítne stížnost

  1. a) není-li přípustná,
  2. b) byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět, nebo
  3. c) není-li důvodná.“

 

Dle §149, odst. 1 TŘ „nezamítne-li nadřízený orgán stížnost, zruší napadené usnesení, a je-li podle povahy věci potřeba nového rozhodnutí, buď

  1. a) rozhodne sám ve věci, nebo
  2. b) uloží orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, aby o věci znovu jednal a rozhodl.“

 

Pokud policejní orgán rozhodl o odložení věci, nezahájil tedy trestní stíhání, na rozdíl od pravomocného rozsudku tato skutečnost netvoří překážku věci rozhodnuté.  Policejnímu orgánu tak nic nebrání ve věci trestní stíhání v budoucnu zahájit, pokud vyjdou najevo nové skutečnosti či důkazy, a oznamovatel podá nové trestní oznámení.

Je také možnost obrátit se na dozorujícího státního zástupce s podnětem, ve kterém ho lze požádat o výkon dozoru nad zachováváním zákonnosti při prošetřování oznámení policejním orgánem. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze podnět, nikoliv o opravný prostředek, je pouze na uvážení státního zástupce, zda nějaké kroky podnikne, či nikoliv.