Kauza První chráněná dílna
Právní poradna TI se od roku 2014 zabývá problematikou První chráněné dílny, což je podnikatelský subjekt, který získává široké spektrum veřejných zakázek na základě zaměstnávání zdravotně postižených osob. Tyto zakázky jsou pak ovšem mnohdy řešeny subdodavatelsky z 90-100 %.
První chráněná dílna Raisova 769/9 400 03 Ústí nad Labem | zdroj: Google Maps
První chráněná dílna (PChD) vnikla v roce 2008 a internetové zdroje k předmětu její činnosti uvádí[1]: „Zabýváme se výrobou, servisem a prodejem zdravotních, gastronomických i pracovních oděvů a obuvi. Dále nabízíme provozní či ložní prádlo.“ Internetové stránky společnosti jsou však kromě referencí, potažmo názvů realizovaných veřejných zakázek, v podstatě prázdné.
Od roku 2014 a ještě spíše od roku 2015 získává PChD množství veřejných zakázek, a to v mnoha odlišných oblastech (nákup zametacích strojů, dodávka nábytku, vybavení multimediální učebny, dodávka hnojiv nebo chemického systému praní prádla v nemocnicích) za celkovou sumu přesahující 220 mil. korun.
PChD jako subjekt zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením má nárok při hodnocení nabídek na snížení nabídkové ceny o 15%. Např. tedy při reálné nabídnuté ceně 1 000 000 korun je při hodnocení počítáno s cenou 850 000 korun. Spolu s dalšími omezujícími postupy zadavatelů, může docházet k omezování konkurence a tudíž k zadávání zakázek za nevýhodných podmínek.
Nejmarkantnějším příkladem diskriminačního jednání zadavatele v kontextu se zvýhodněním, bylo zadání veřejné zakázky na praní prádla pro Psychiatrickou nemocnici v Dobřanech, kde zadavatel stanovil minimální nabídkovou cenu za vyprání 1 kg prádla na min. 1 korunu. Vzhledem k 15% zákonnému zvýhodnění nabídkové ceny se PChD dostala pod hranici 1 koruny, a i přesto, že ve skutečnosti PChD nabídla cenu vyšší než ostatní uchazeči, kteří předložili nabídky s nejnižší možnou přípustnou nabídkovou cenou, tedy s cenou právě 1 koruna za 1 kg vyprání prádla, veřejnou zakázku získala PChD. Zadavatel již ve výzvě k podání nabídek určil, že nabídky, které budou obsahovat nabídkovou cenu nižší než 1 koruna za 1 kg vyprání prádla, budou ze zadávacího řízení vyřazeny. Tímto se dle TI zadavatel dopustil diskriminačního jednání, neboť nad rámec automatického zákonného zvýhodnění uchazeče, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, stanovil ještě i minimální hodnotu nabídkové ceny, a tím bylo zamezeno soutěžnímu prostředí, neboť ani při nabídnutí nejnižší zadavatelem přípustné nabídkové ceny nebyli ostatní uchazeči schopni konkurovat zvýhodněnému subjektu. TI v této věci podala podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro porušení zásady nediskriminace.
Bez zajímavosti není ani fakt, že PChD vlastní pan Tomáš Horáček, který v minulosti působil v Ústeckém kraji jako volební manažer ČSSD nebo hnutí Severočeši.cz a mluvilo se o něm jako o tzv. „velrybáři“.[2]
Závěrem lze shrnout, že problematické je samo o sobě rozsáhlé subdodavatelské schéma, což vytváří dojem, že PChD slouží pouze jako prostředník pro získání veřejných zakázek za pomoci zaměstnávání zdravotně postižených, kteří se však na vlastní realizaci zakázek již nepodílejí (nebo se podílejí velmi minimálně). Pokud se k tomu připojí diskriminační postup zadavatele lze již hovořit o stavu, který výrazně narušuje tržní prostředí a neslouží původně zamýšlenému účelu, tedy umožnění hendikepovaným pracovat.
[1] http://www.firmy.cz/detail/2685025-prvni-chranena-dilna-usti-nad-labem-strekov.html
[2] http://usti.idnes.cz/nejsem-velrybar-ani-paroubkuv-roztleskavac-rika-podnikatel-horacek-1gj-/usti-zpravy.aspx?c=A110812_145750_usti-zpravy_alh
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru
