Blog Milana Eibla: „Kyrgyzská epopej“

^{Milan Eibl | zdroj: TI}

Řeklo by se, že jde zase o exces hradní ne-elity, která si chce dokazovat navenek svou aroganci, a tím bychom to mohli ukončit. Jenže ono to tak lehké není.

Novináři jsou v poslední době pod palbou ze všech stran. Buď píší pro toho, nebo proti jinému, sami si prý žádná fakta neověřují a všechny mediální domy vlastně vedou jen vlastní politické kampaně. Ale jestli něco tato kauza dokázala, tak že investigativní žurnalistika ještě stále žije. A daří se jí i ve velkých mediálních domech. Žádné přepisování již vydaných článků, žádné kvazi-novinky, ale vlastní investigace. A tak se stal z pouhého dalšího excesu Kanceláře prezidenta republiky ukázkový příklad novinářské práce. Co tedy investigativní novináři společnými silami dokázali? Pojďme si ve stručnosti projít příběh gradace, za kterou by se nemusel stydět ani díl seriálu Colombo.

Dopis v angličtině, lekce první

Na začátku byl zvláštní dopis v neumětelské angličtině, který byl oficiálním dokumentem Kanceláře prezidenta republiky a podporoval neznámou českou firmu sídlící v polorozpadlé fabrice, ze které si dělají srandu i místní. To jí ale nebránilo zúčastnit se výběrového řízení na výstavbu vodních elektráren. Projekt, jehož hodnota se pohybuje v miliardách korun (některá média hovoří až o 11,5 miliardě korun). Ale firma nesídlí pouze v Líšném, kancelář má v Praze. A to shodou okolností na adrese Radlická 28, kde sedí i Drahomír Šachta. A mezi jinými pracovními povinnostmi poskytuje právní služby právě Liglassu. Pouhou perličkou je pak dlouholeté přátelství mezi jediným vlastníkem Liglassu Michaelem Smelíkem a právě Šachtou.

A když to čtenáři přijde jako náhoda, dodává další novinář postřeh ze statutárních orgánů mateřské společnosti Liglass a.s. Zde lze najít osobu bakaláře magistra Davida Michala, padawana Drahomíra Šachty. Nebo FVE Nové Sady, kterou postavil Smelík a skončila v rukou společnosti Wilsea a.s., obsazenou právníky z MSB Legal (dříve Šachta a partneři).

Chemická stopa Oleo

Adresa Radlická 28 skrývá nejednu zajímavost. Sídlí na ní Česko-kyrgyzská obchodní komora (založená 20. prosince 2016). Podle obchodního rejstříku se na založení podíleli tři osoby – Michael Smelík, Leona Benešová a Jiří Vojtěchovský. Leona Benešovská je podle dalších novin partnerkou Michala Urbánka, spoluzakladatele Oleo Chemical, kde dodnes drží minoritní podíl. Ano, to Oleo Chemical, které po určitou dobu znervózňovalo celý „Rittigův gang“ (viz twitterové posměšky). Máte pocit, že to je málo? Můžete hádat třikrát, kdo byl ve statutárních orgánech Liglass a.s. – Kamil Jirounek, spoluzakladatel právě Oleo Chemical.

A stále nejsme u konce. Třinecký podnikatel Hóta, bývalý velvyslanec Kmeť, solární baron Schenar či Jiří Pergl. Nejrůznější vlákna byznysového, politického a vlivového prostředí se začínají díky práci velkých i malých zpravodajských serverů (a deníků) smotávat do jednoho velkého klubíčka jménem Liglass.

Každý den se poodkrývá další dílek skládačky, která už teď nabývá skoro obludných rozměrů.

Kudy vede cesta od Smelíkova domu

A abychom si v Transparency přihřáli investigativní polívčičku, přidáváme do spletence dalších několik vláken.

Smelík prodal v roce 2006 společnost Webbase s.r.o. Marku Stubleymu, dalšímu exčlenovi AK Šachta, později MSB Legal.

Rodinný dům, kde má Michael Smelík nahlášený pobyt, vlastní společnost KZM Service SE (sídlící opět na Radlické 28), která byla v letech 2001 – 2012 přes další společnost vlastněna dalším pražským advokátem Martinem Heřmánkem. Ten má společnou advokátní praxi s bývalým právním zástupcem Davida Ratha, Adamem Černým. Současný majitel společnosti KZM Service SE je však nedohledatelný. Ale leccos může napovědět skutečnost, že členem představenstva je partner AK Šachta & Špaček, Jan Langr, sídlící znovu na Radlické 28. Jan Langr byl mimo jiné i člen představenstva akciové společnosti Luxury Brand Management, dříve vlastněno pod názvem Prospekta Móda firmou Certonia Trading Limited, spojovanou s Ivo Rittigem, nyní vlastněno Zdeňkem Bakalou.

Ano, už to dávno není jen vrtoch úředníků z Hradu, ale monstrózní mapa všemožných kontaktů a propletenců.

V DVTV pronesl vlastník Liglass Trading, Michael Smelík, že jméno investorů rozhodně neprozradí, protože mu novináři nejsou nakloněni. Proto si neodpustím drobný vzkaz přímo panu Smelíkovi:

Vážený pane Smelíku, investigativní novináři tu nejsou od toho, aby Vám byli nebo nebyli nakloněni. Jsou tu od toho, aby se dívali pod povrch věcí a rozkrývali přesně tyto propletence. Aby odkrývali, co se jiní snaží zakrýt. A aby bylo jasno, zakrývání Vašich investorů dělá Váš projekt netransparentní, ne naopak.

Autor je analytikem v TI.

Štítky: Mapování korupce