57 % Čechů využívá osobní konexe ve veřejných službách, jsme nejhorší v EU

^{Globální barometr korupce – EU | zdroj: TI}

Globální barometr korupce je výzkumem tzv. vox populi, jde o přímé dotazování občanů na otázky týkající se korupce v jejich zemi. Barometr se tak liší od dalšího mezinárodního žebříčku vydávaného Transparency International, Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI), který je založen na hodnocení expertů. Barometr tak doplňuje CPI pohledem široké veřejnosti. GCB také nevychází každoročně a je zaměřen regionálně. Poslední vydání týkající se Evropy a Střední Asie bylo v roce 2016.

Hlavní zjištění GCB

Téměř třetina občanů EU si myslí, že se míra korupce v jejich zemi za posledních 12 měsíců zvedla, 44 % má pak dojem, že se nijak nezměnila. V polovině zemí považují občané za nejzkorumpovanější složku premiéry a členy parlamentu, v druhé polovině zemí pak byznysmeny a bankéře.

Celých 7 % občanů EU přiznalo, že dalo v posledních 12 měsících úplatek ve veřejných službách, nejvyšší procento bylo v Rumunsku (20 %). V průměru 3 z 10 lidí se však ve veřejných službách spolehlo na osobní kontakty, v této otázce byli v rámci celé EU nejhorší Češi (57 %).

„EU je často považována za baštu integrity, ale naše zjištění ukazují, že země v celém regionu zůstávají vůči korupci zranitelné. Během zdravotní krize může být využívání osobních kontaktů pro přístup k veřejným službám stejně škodlivé jako uplácení,“ říká Delia Ferreira Rubio, předsedkyně globální správní rady TI.

„Pokud např. osoba s konexemi dostane vakcínu proti COVID-19 nebo lékařské ošetření před někým, kdo lékařskou pomoc potřebuje urgentněji, může docházet ke ztrátám na životech. Je zásadní, aby vlády v celé EU zdvojnásobily své úsilí o zajištění spravedlivého zotavení z probíhající pandemie,“ dodává s důrazem na dopady korupce v rámci pandemie COVID-19.

^{Procento lidí, kteří si myslí, že korupce za posledních 12 měsíců vzrostla | zdroj: TI}

Jak to vidí Češi

Více než dvě třetiny (69 %) Čechů si myslí, že vláda odvádí v boji s korupcí špatnou práci (v EU je průměr 49 %), a pouze 20 % našich občanů má dojem, že vláda bere v potaz jejich názor v rámci rozhodovacího procesu. Dle výzkumu 57 % občanů ČR starších 18 let využilo v posledním roce osobní kontakty pro získání veřejných služeb (zdravotnictví, školství, jednání s úřady). To je zdaleka nejvyšší číslo mezi státy EU, kde je průměr 33 %, ale i v porovnání s ostatními oblastmi světa, kupříkladu průměr v Asii je 22 %.

Více než polovina (55 %) Čechů se bojí, že oznámení nekalého jednání či korupce by bylo důvodem pro odvetná opatření proti oznamovateli.

^{Globální barometr korupce – EU – výsledky ČR | zdroj: TI}

„Vláda v Česku není schopna účinně bojovat proti korupci, a navíc ji samou stíhají mnohé skandály, premiérem počínaje. A zatímco velká korupce dále bují a systémová opatření selhávají, začíná se tento trend projevovat právě nedostatkem v oblasti veřejných služeb, kde jsou občané nuceni si vypomáhat přes známosti a drobnými protislužbami. Problém není, že byste službu vůbec nedostali, ale pokud ji chcete rychle a kvalitně, je snazší využít známosti,” hodnotí celkové výsledky ředitel TI ČR Petr Leyer.

„Pokud se k tomu přidá ještě strach korupci oznámit, vyplývající z chybějící zákonné úpravy ochrany oznamovatelů, dostáváme velmi rizikový mix, který vede Česko k ekonomickým ztrátám a ve srovnání EU na úplný chvost,” dodává.

^{Procento uživatelů veřejných služeb, kteří využili osobní spojení k získání služby v předchozích 12 měsících | zdroj: TI}

Doporučení

Funkční ochrana oznamovatelů protiprávního jednání a nekalostí – nejen korupce – je jedním z doporučení, které TI považuje celosvětově za zásadní pro zlepšení situace. K tomu se také váže apel na ochranu občanské společnosti a novinářů, kteří se stávají cílem represivních složek či jsou ohrožení přímo na životě.

„Útoků namířených proti novinářům, zejména těm investigativním, za poslední roky přibývá. Nemusí se vždy jednat o nájemné vraždy, jako jsme byli svědky na Slovensku či Maltě, ale roste také míra online výhrůžek a digitální ostrakizace s cílem novináře zastrašit a umlčet. To je nepřípustné,“ říká David Kotora, vedoucí komunikace TI ČR.

„Občanské společnosti v Bělorusku, Rusku či Myanmaru čelí velkým výzvám, kdy zkorumpovaná vojenská junta či diktátoři pošlapávají základní principy lidských práv, manipulují volební výsledky a neváhají vraždit vlastní spoluobčany s cílem udržet se u moci,“ dodává.

Dalším doporučením jsou silné pojistky proti skrytým vlivům v politice. TI apeluje na regulaci lobbingu, na transparentní financování politických stran a předvolebních kampaní nebo na odhalování a řešení situací střetu zájmů.

TI také vyzdvihuje důraz na transparentní veřejné zakázky a na předcházení protekcionismu a klientelismu. To souvisí také s plnohodnotným a fungující Evidencí skutečných majitelů, která byla v České republice spuštěna na začátku června.

„Stále více se ukazuje, že pro efektivní rozdělování veřejných prostředků je nezbytný skutečně otevřený a kvalitní rejstřík skutečných majitelů, který by již nebyl jenom vodítkem, ale spolehlivým nástrojem pro identifikaci majetkových struktur. Bohužel současná podoba je daleko za očekáváním, a tím nechává dveře národního i evropského rozpočtu dokořán pro střety zájmů a korupci,” shrnuje český rejstřík vedoucí analytik TI ČR Milan Eibl.

Metodologie

Data pro GCB byla sbírána v členských státech Evropské unie v období od 13. října do 6. prosince 2020. Výzkum byl prováděn převážně telefonicky na reprezentativním vzorku obyvatelstva v každé zemi. V EU bylo dotazováno přes 40 tisíc respondentů. V České republice se jedná o 1000 respondentů. Výzkum v ČR zpracovávala agentura Kantar CZ.

Ke stažení

Publikace: Globální barometr korupce – EU