Právní ochrana whistleblowerů v ČR je nedostatečná
Berlínský sekretariát Transparency International dnes zveřejnil dlouho očekávanou zprávu o přiměřenosti zákonů na ochranu whistleblowerů (oznamovatelů) ve veřejném i soukromém sektoru v jednotlivých členských státech Evropské unie. Zpráva hodnotí celkem 27 zemí. Pouze čyři z nich – Lucembursko, Rumunsko, Slovinsko a Spojené království (UK) – mají vytvořen právní rámec, poskytující whistleblowerům poměrně rozsáhlou právní ochranu. Česká republika se řadí mezi evropské země s částečnou právní ochranou oznamovatelů. Prvním krokem ke zlepšení by měla být novela antidiskriminačního zákona. Autorem zprávy o situaci whistleblowerů v ČR je česká pobočka TI.
Ze zprávy o postavení whistleblowerů v zemích EU vyniká, že kromě čtyř zemí, bude muset zbytek EU více či méně zlepšit právní ochranu whistleblowerů. Šestnáct členů EU, mezi nimiž je i ČR, poskytuje zaměstnancům, kteří se rozhodnou oznámit nekalé praktiky na pracovišti, jen částečnou právní ochranu a sedm zemí EU je schopno právně chránit oznamovatele z řad zaměstnanců jen velmi málo nebo vůbec. Příčinou tohoto stavu je často nedostatek politické vůle k jakékoli změně. Zpráva se zabývá také vnímáním whistleblowingu jako takového. Řada evropských jazyků používá pro whistleblowing místní výraz s negativním podtextem. Oč častěji je tento výraz používán, o to negativněji společnost whistleblowing vnímá.
České republice je vytýkáno, že dosud chybí komplexní právní úprava ochrany whistleblowerů. Whistlebloweři se mohou opřít v podstatě pouze o roztříštěnou úpravu v podobě především pracovněprávní ochrany zaměstnanců proti neoprávněnému ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. V oblasti trestněprávní pak například o specifickou úpravu utajení totožnosti a podoby svědka a případně o ochranu, kterou poskytuje zákon na ochranu svědků. Ohledně posledně jmenovaných institutů spadajících do trestněprávní oblasti je však třeba konstatovat, že jejich praktické využití je značně limitující.
„Je zjevné, že v České republice existuje velice slabá institucionální podpora whistleblowingu, proto jsme v TI zřídili whistleblowerské poradenské centrum, v jehož rámci poskytujeme whistleblowerům komplexní podporu a zároveň se snažíme zajistit, aby aktivita whistleblowera přispěla k nápravě problému, na který upozorňuje“, říká Radka Pavlišová, vedoucí Právní poradny TI.
Výsledkem této zprávy jsou Mezinárodní principy legislativy na ochranu whistleblowerů,které obsahují příklady dobré praxe inspirované vyspělými zahraničními právními úpravami v této oblasti.
Detailní zpráva berlínské TI nazvaná Whistleblowing in Europe s podtitulkem Alternative to Silence: Towards Greater Protection and Support for Whistleblowers in the EU je ke stažení zde
With financial support from the Prevention of and Fight against Crime Programme of the European Union.
European Commission – Directorate-General Home Affairs
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru