V Berlíně byl odstartován dvouletý projekt věnovaný regulaci lobbingu
Co je to lobbing? Kdo je lobbista? Jaká je role lobbingu v dnešní společnosti? Jak zprůhlednit lobbistické aktivity? Na tyto otázky se snaží odpovědět dvouletý projekt Evropské komise Lifting the Lid on Lobbying: Taking secrecy out of politics, který byl minulý týden zahájen v Berlíně za účasti 18 poboček Transparency International.
Hlavními cíli je shromáždit informace o korupčních rizicích spojených s lobbingem se zvláštním zaměřením na finanční sektor, shromáždit a sdílet zkušenosti s existujícími přístupy a nástroji protikorupčních aktivit. Speciální pozornost bude věnována možnostem legislativní regulace lobbingu, možnostem seberegulace lobbistů i lobovaných a občanské kontroly lobbistických aktivit.
Ve dnech 3.-5. března 2014 proběhl úvodní seminář za účasti všech partnerů, který pořádal sekretariát Transparency International v Berlíně jako koordinátor projektu. Účastníci měli možnost se setkat s představiteli mezinárodních nevládních organizací, novináři, zástupci velkých podniků a politiky.
Hlavní část jednání však byla věnována obsahu projektu a jeho jednotlivým aktivitám. Jejich smyslem není „lobovat“ za lobbing či proti němu, ale provést nezávislou analýzu na národní i mezinárodní úrovni ve formě studií a navrhnout opatření, která lobbing zprůhlední. Z prezentací i následných diskusí vyplynulo, že lobbing jako způsob ovlivňování politických rozhodnutí nemá dobrý zvuk. Lépe řečeno, panuje okolo něj řada nejasností – co znamená, kde jsou jeho hranice, jaký význam pro demokracii má atd. Proto bývá často zaměňován právě s korupcí – s něčím, co do politického procesu nepatří, co narušuje jeho efektivitu, souvisí prý s prosazováním rozhodnutí na základě osobních známostí, různých darů, výhod pro politiky apod. Negativní konotace lobbingu vychází také z toho, že někdo díky němu prosazuje své soukromé zájmy, bez ohledu na zájmy veřejnosti. Na druhé straně všichni ale cítí, že nějakým způsobem by různé zájmové skupiny měly mít možnost prezentovat své zájmy a potřeby směrem k politikům, ovlivňovat jejich rozhodnutí, které se jich týká. Upozorňovat na dílčí zájmy je zcela legitimní, pokud se tak děje transparentně a existuje rovný přístup k zákonodárcům.
Zkušenosti zemí, které přijaly regulaci lobbingu prostřednictvím registrů lobbistů, však ukazují, že tato cesta není vždy efektivní. Je tedy lepší volit řešení pomocí seberegulačních mechanismů – profesních standardů a etických kodexů? I na tuto otázku by měl uvedený projekt dát odpověď.
Projekt je financován z programu prevence a boje proti korupci Evropské komise
Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru