Dodržování etických pravidel politiky a úředníky: povinnost, či příležitost?

Vydáno 02. 02. 2015

Dne 26. ledna 2015 se ve Státních aktech Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konal seminář „Politici, úředníci a etická pravidla: terra (in)congnita?“

Seminář Politici, úředníci a etická pravidla terra (in)congnita

Seminář „Politici, úředníci a etická pravidla terra (in)congnita“ v Poslanecké sněmovně PČR | zdroj: TI

Seminář pořádala poslankyně Poslanecké sněmovny PČR Ing. Věra Kovářová ve spolupráci s Transparency International – Česká republika.

Odpovědnost dle zákona

V úvodním vystoupení „Politici a úředníci ve světle trestního a správního práva“ promluvil advokát JUDr. Jakub Blažek. Zabýval se zejména aktuální otázkou odpovědnosti veřejných činitelů z právního pohledu. Zdůraznil plnou odpovědnost veškerých činitelů (radních, zastupitelů,…) nejen za své hlasování, ale za veškeré politické jednání a rozhodování, s výjimkou v podobě imunity poslanců a senátorů za hlasování a projevy na půdě parlamentu. Diskusi vyvolalo téma trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, konkrétně povinnost péče řádného hospodáře, které v sobě nese zejména tzv. povinnost opatřit si odbornou péči. V případě, kdy si politik či zastupitel není jist svým rozhodováním, má povinnost získat si dostatečné odborné podklady, posudky či materiály, na základě kterých může kvalifikovaně rozhodnout. Proto například i podklady opozice přednesené na jednáních zastupitelstev mají svůj význam jako jeden z relevantních způsobů získání informací.

Kde začíná prostor pro etiku?

Tuto otázku řešil příspěvek JUDr. Mgr. Michala Urbana, Ph.D. z Právnické fakulty UK v Praze, v příspěvku „Etický rozměr činnosti politiků a úředníků. Kde končí formální pravidla a začíná etický problém?“. Stručnou odpovědí  na položenou otázky by mohlo být: velmi brzy. S etickými konflikty, byť malých rozměrů, se podle něj setkává každý denně. A pokud ne, měl by to být jakýsi maják, upozornění, že skutečnost nevnímáme dostatečně. Pouhá právní regulace totiž všechny tyto konflikty řešit neumí. Společná etická pravidla jsou tak velmi významná ve veškerém rozhodování i jednání – mohou být přesnější než právní normy, rychleji reagovat na společenské změny a obsahovat mírnější, ale ne nevýznamné sankce. Proto zejména politici a úředníci, kteří nesou vyšší odpovědnost již z titulu své funkce (reprezentují veřejný zájem, spravují nevlastní prostředky, mají moc a měli by plnit funkci vzorů), by měli pravidla, i ta etická, dodržovat. A to i ve vlastním zájmu, jelikož tím budují důvěru veřejnosti v ně samé.

Zahraniční trendy v úřednických etických kodexech

PhDr. Václav Velčovský z Úřadu vlády v příspěvku „Etický kodex pro úředníky u nás a v EU“ představil aktuální stav a trendy v oblasti etiky úředníků a regulace střetu zájmů v Evropě. Citlivost ve vnímání etiky a konfliktů ve veřejné správě roste a tak se etika a dohled veřejnosti stává významným tématem diskusí. Oproti tradičním principům – hierarchii, formalizovanosti a vynucování pravidel, které jsou přítomny spíše v nových členských zemích EU, se v Evropě prosazuje spíše přístup konsenzuální, založený na diskusi, sdílení informací a vstřícnému přístupu ke klientům i mezi úřady navzájem. V praxi jsou tak shora vynucované etické kodexy nahrazovány snahou hledat společné standardy a obecné etické zásady. Jako nejúčinnější se jeví zejména opatření vycházející z celopolitické shody, vazby etických principů na interní kontrolu a dozor a příklady dané jednáním vedoucích úředníků. Konkrétně pro ČR lze doporučit ošetření střetu zájmů, medializaci nejen negativních, ale i pozitivních příkladů a kauz z této oblasti, přijímání a chápání etických kodexů jako pokynů a návodů, spíše než jejich vynucování, a v neposlední řadě budování na pozitivních vzorech a prosazování vyšší míry politické kultury.

Mají smysl etické kodexy pro politiky?

Po etických kodexech pro úředníky se na řadu dostaly etické kodexy pro politiky v příspěvku senátora Mgr. Libora Michálka, MPA s příspěvkem „Má smysl zavádět etické kodexy pro politiky?“. Ten označil vhodná etická pravidla jako souhrn sdílených hodnot dodržovaných z přesvědčení, nikoliv z donucení. Jejich dodržování považuje za velkou příležitost pro politiky, pro něž by měla důvěryhodnost být klíčovou devizou. Jako hlavní jednání na pomezí etického a neetického chování uvedl lobbistické schůzky, přijímání nejrůznějších pozvání a darů (nejen v předvolebních kampaních) a členství v orgánech státem vlastněných společností. Vedle dobrovolně dodržovaných etických kodexů tak je východiskem především omezení rizik zneužívání pravomocí a důsledný monitoring.

Lobbistické kontakty nebo schůzky s kamarády?

S posledním příspěvkem „Lobbistické kontakty s úředníky a politiky – současná praxe“ vystoupil PhDr. Radim Bureš, programový ředitel  Transparency International. Úvodem připomněl dva nejznámější skandály problematických styků politiků s lobbisty (Toskánská jachta a golf v Dubaji). Upozornil, že právě takovéto skandály vedou ke zhoršující se důvěře veřejnosti v politiky.

KritériumPořadí z celkového počtu 148 zemí
Důvěra veřejnosti v politiky146.
Klientelismus při rozhodování vládních úředníků123.
Zdroj: Mezinárodní zpráva o konkurenceschopnosti

Dále se zamyslel nad nejčastější argumentací v případě styků a jednání politiků na pomezí pravidel.  Uvedl, že omlouvání podezřelých schůzek a kontaktů kamarádstvím či blízkými vztahy není přípustné a každý při vstupu do veřejné funkce musí důsledně zvážit, jak důvěryhodně se budou tyto vztahy a kontakty jevit veřejnosti. Je však třeba odlišovat pravidla pro úředníky a politiky. Zatímco úředníci mají dodržovat striktní předpisy a kodexy, pravidla pro politiky musí udržet rovnováhu mezi dostatečnou nezaujatostí a důvěryhodností a zároveň dostatečně reprezentativním  reflektováním různých společenských zájmů. Řešení není snadné, spočívá v komplexní zákonné úpravě všech dotčených témat (tedy střetu zájmů, financování politických stran a pravidel řízení státních firem), v etických kodexech a proaktivní transparentnosti (např. otevřené diáře), v důsledném odmítání jakýchkoliv výhod a zejména v hodnocení všech lobbistických styků pohledem veřejnosti a médií.

Závěrem

Řečníci se shodli zejména na tom, že etická pravidla, ať už pro jakoukoliv skupinu veřejných činitelů, si musí stanovovat přímo daní činitelé. Nejprve musí probíhat řádná diskuse a až na jejím základě mohou být tvořeny a dodržovány etické kodexy. V opačném případě, vnucování pravidel shora, takový přístup nikdy nebude plně funkční. Naopak dodržování etických pravidel z vlastní vůle a citlivé vnímání jednotlivých konfliktních situací (včetně toho, jak budou vnímány veřejností a médii) jsou tou nejlepší cestou, jak nezavdat důvod k žádnému podezření a budovat důvěru v sebe sama i celou instituci.

Seminář tematicky zapadá do projektu „V čím zájmu? Jak funguje lobbing“ realizovaného Transparency International. Volně navázal na páteční konferenci o transparentnosti profesionálního lobbingu „Transparentní prosazování oprávněných zájmů nebo netransparentní lobbing?“.


Štítky: lobbing

Sledovat novinky

Přihlásit se k odběru všeobecného newsletteru

Podpořte nás

Bojujte s námi proti korupci

PODPOŘTE NÁS

Bojujte proti korupci s námi.